NOVÁ MEDAILÉRSKÁ KREV Absolventky jablonecké medailérské školy
V letošním roce na Vyšší odborné škole – Obor ražená medaile a mince při SUPŠ Jablonec nad Nisou – úspěšně dokončily studium tři nadějné medailérky – Mária Filová, Ludmila Kodytková a Barbora Josifová.
Každá si v rámci své závěrečné práce zvolila vlastní téma, které zpracovala a vyjádřila ve formě ražené medaile nebo medailí. Realizace závěrečných prací byla zakončením tříletého studia, během kterého tyto autorky vytvořily řadu hodnotných návrhů mincí a medailí. Některé z těchto návrhů se dočkaly realizace a uvedení do oběhu. Představme si jednotlivé absolventky a výsledky jejich práce podrobněji.
Mária Filová Narodila se 3. 4. 1981 v Žiaru nad Hronom. Po ukončení základní školy začala studovat na Súkromé stredné umelecké škole Hodrušé– Hámre, kde se vyučila rytečkou kovů. Po maturitě se odvážně vydala do České republiky a našla si práci v tiskařské firmě, kde pracovala více než deset let. V roce 2013 byla přijata na VOŠ v Jablonci nad Nisou. Mária Filová přistupovala ke studiu a možnostem, které jí jablonecká škola nabízela, velmi zodpovědně a cílevědomě pracovala na rozvoji svého talentu. Úspěchy na sebe nenechaly dlouho čekat. Mária zvítězila v několika studentských soutěžích, které pro studenty VOŠ pravidelně vypisuje Česká mincovna. Tyto vítězné práce byly zrealizovány a dostaly se do oběhu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Ze světa kovových známek (4) Známky městské dopravy
Užívání známek při samoobslužném placení jízdného městské dopravy1 nebylo v českých zemích rozšířené tak jako v sousedním Německu, kde známky vydaly městské dopravní podniky skoro v každém větším městě.
Prvenství u nás a v celém Rakousku-Uhersku má slezská Opava, kde samoobslužné placení jízdného známkami s hodnotami 5 a 10 haléřů bylo zavedeno v roce 1905. V Těšíně byla elektrická dráha spojující nádraží Košicko-bohumínské dráhy se starým městem uvedena do provozu v roce 1911 a i zde byla uplatněna samoobslužná úhrada jízdného kovovými známkami s hodnotami 6 a 12 haléřů. Pro úplnost dodejme, že na našem území vydaly známky městské dopravy i další dopravní podniky – Brna, Českých Budějovic, Liberce, Prahy a Ústí nad Labem2.
Známky se prodávaly s množstevní slevou, kupříkladu v německých Cáchách (Aachen) 12 kusů za cenu 10 (Hasselmann s. 379), prodejní místa byla v kioscích, prodejnách novin, tabáku, později i automatech. Rozmanité nominální hodnoty odlišovaly známky na dětské jízdné a pro dospělé, různé hodnoty někdy diferencovaly vzdálenosti, jaké bylo možné v ceně známky ujet. V některých případech se známky městské dopravy staly na čas součástí drobného oběživa zejména v dobách,kdy jej byl přechodně nedostatek. Jako platební prostředky byly akceptovány drobnými obchodníky a živnostníky. Navzdory této okolnosti nelze tyto ražby řadit mezi nouzová platidla.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011
