Jste autorem nejvýznamnějšího českého státního vyznamenání, řádu bílého lva. Předpokládám, že při jeho návrhu jste byl svázán přísnými parametry, do nichž jste se musel vejít…
Je to tak. Jedná se o poměrně konzervativní disciplínu. Když dostanu například zadání na medaili k výročí pana toho a toho, řeknou, že na jedné straně má být portrét, ale revers většinou zůstává plně na autorovi. U řádů je naproti tomu přesně definováno, co bude obsahovat, což trochu svobodnějšího ducha děsně dráždí. Třeba takový Jirka Harcuba se nerad nechává svazovat, a když jsme absolvovali soutěž, tak mu vadilo, že jsou ty věci rozepsané přesně na milimetry.

Na druhou stranu znám umělce, kterým vyhovuje, když jsou daná pravidla.
Dá se říct, že to svým způsobem vyhovuje i mě, přesto, že obecně mám raději volná témata. Pokud jsou pevně vymezené mantinely, snažím se to v rámci pravidel napínat, kam to až jde a dát do toho omezeného prostoru co nejvíce vlastní tvořivosti. Nudilo by mě, kdybych končil příliš před touto hranicí. Řád Bílého lva je navíc soubor hned několika modelů: klenotu, hvězdy a řetězu, takže v každém se dalo najít kousek toho prostoru.

řád Bílého lva ale nebyl jediným vaším úspěchem v této disciplíně…
Do roku 1990 jsem o tuhle práci zájem neměl. Důvod byl prostý: témata byla dostatečně odpudivá. Pak se změnila doba, Václav Havel se stal prezidentem a bylo třeba vytvořit řády nové. Ještě za federace se mi podařilo realizovat Řád T. G. Masaryka. Účastnil jsem se i soutěže na federální Řád bílého lva, kde jsem byl druhý za kolegou Lackem. Přesněji to bylo tak, že komisi se líbil Lackův řád a můj řetěz, takže nás chtěli zkřížit. Ale protože jsme my dva měli jasno, tak jsme se v kuloáru poradili a já jsem odstoupil. Ono by to nedělalo dobrotu a vznikly by nesourodé věci.

Ve vaší tvorbě mají silné zastoupení různé insignie. tvoříte primátorské, rektorské nebo děkanské řetězy, městské klíče.
To máte pravdu a musím říct, že v poslední době ty vysokoškolské naprosto vedou. Skoro bych řekl, že není roku bez vysokoškolských insignií. Zvláštní ale je, že letos poprvé je budu dělat pro Prahu. Do té doby jsem insignie navrhoval jen pro Moravu, například pro Baťovu univerzitu ve Zlíně, pro VÚT v Brně, teď dokonce dělám pro Veterinární a farmaceutickou univerzitu v Brně. Tak nevím čím to je, že jsem jako Pražák na Moravě tak oblíbený (smích).