DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
Nové euromince z drahých kovů razí pařížská mincovna
Pařížská mincovna ( Monnaie de Paris ) přichází s novým konceptem ražby oběhových mincí z drahých kovů.
Paříž, 15.6.2009 - Pařížská mincovna ( Monnaie de Paris ) přichází s novým konceptem ražby oběhových mincí z drahých kovů.
Vysoká nominální hodnota. Ta je klíčem k mimořádnému zájmu, který tyto nové mince v loňském roce vyvolaly nejen u sběratelů a investorů ale i u dalších Evropanů kteří dosud numismatice nevěnovali žádnou pozornost.
I přes fakt že jsou tyto mince vydávány v nezvykle vysokém nákladu, celá emise loňského roku je již vyprodána.
V této sérii jsou vydávány čtyři různé mince. Nominální hodnotu 10€ a 25€ nesou stříbrné mince. Dvě zlaté mince mají nominální hodnoty 100€ a 250€. Evropany bez rozdílu přitahuje právě kombinace vysoké nominální hodnoty mincí a fakt že jejich emisní cena je jen nepatrně větší než nominální hodnota.
Nákupem těchto mincí tak prakticky jenom měníte "obyčejná" měděná eura za eura vyrobená z drahých kovů ! A kdo by nechtěl mít skutečně zlaté nebo stříbrné euro mince ?
Bojíte se o osud Eura jako měny ? Dá Vám budoucnost za pravdu ? Zlato a stříbro hodnotu neztratí, spíše naopak. S těmito mincemi v kapse se proto bát nemusíte.
Bojíte se že růst ceny zlata a stříbra je jen dočasný ? Dá Vám budoucnost za pravdu ? Pak bude Euro stále stabilní a tyto mince hodnotu neztratí i když cena zlata spadne třeba až na samé dno.
Výhody jsou tedy stále na vaší straně.
Ihned po červnové emisi stříbrných 10€ a 25€ mincí se slavným motivem Rozsévačky jsou tyto mince k mání i na českém numismatickém trhu. Zlaté mince však budou vydány až v prosinci. Zájemci o ně si budou muset ještě chvíli počkat.
Anomálie na pražských groších Karla IV. (2)
V nedávné době jsem objevil v A ukru pražský groš Karla IV., které mne na první pohled zaujal svou rubní stranou (obr. 1–3).
Na několika místech nedoraženou minci velikosti 27,5 mm, poměrně značné hmotnosti 3,45 g, lze podle obrazu svatováclavské koruny, typu písma, dělicích znamének a částečně i obrazu českého lva jednoznačně určit jako typ V. a (PINTA, Václav: Nejnovější typologický a chronologický rozbor pražských grošů Karla IV., Časopis Mince&Bankovky 3/2010), tedy jako ražbu z let 1370–1378.
Karlovy pražské groše tohoto údobí se vyskytují poměrně hojně. Bývají hůře čitelné hlavně proto, že k jejich ražbě byly používány také opotřebované nebo opravované razicí kolky. Na těchto groších z konce Karlovy vlády lze také častěji vidět stopy opotřebení, které pravděpodobně způsobil jejich delší oběh.
Lícní strana prezentovaného Karlova groše je naprosto běžná. Od známých ražeb tohoto údobí se ale podstatně liší detailem obrazu hlavy českého lva na rubní straně (obr. 3). Hlava má totiž jinou ikonografii než ostatní groše tohoto typu. Její obraz působí poněkud robustnějším dojmem, je hrubší struktury a v jiném sklonu k tělu, spíše v poloze mírně nachýlené, čelistí dolů. Tímto vzniká dojem, že postava lva je poněkud nahrbená. Zbytek obrazu lva, jeho tělo (pokud je vůbec možné jej porovnávat vzhledem k nečitelnosti „měsíčků“), tvar nohou, i vzhled ocasu lva již plně odpovídá grošům tohoto údobí. Jinými slovy řečeno: tato hlava lva k vyobrazenému tělu nepatří.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
