TIP:
Obdarujte svou sestru tím správným dárkem. Bude z něj mít opravdu velkou radost a bude na něj vzpomínat. Vybrat dárek pro sestru není vždy jednoduché, i když je to člověk, kterého známe nejvíce. Chceme, aby pro něj byl dárek jedinečný. Dárek pro sestru by měl připomínat to, co jste společně prožili. Vyjádřit vazby, které vydrží do konce života.
Obdarujte svou sestru tím správným dárkem. Bude z něj mít opravdu velkou radost a bude na něj vzpomínat. Vybrat dárek pro sestru není vždy jednoduché, i když je to člověk, kterého známe nejvíce. Chceme, aby pro něj byl dárek jedinečný. Dárek pro sestru by měl připomínat to, co jste společně prožili. Vyjádřit vazby, které vydrží do konce života.
Vzpomínka na Václava Havla
Rád bych začal toto numismatické téma trochu netradičně, a to vzpomínkou na moje osobní setkání s Václavem Havlem.
09.05.2013
Rád bych začal toto numismatické téma trochu netradičně, a to vzpomínkou na moje osobní setkání s Václavem Havlem. Na jaře roku 2009, pár měsíců poté, co vyšla moje kniha Naši prezidenti na mincích, medailích a plaketách 1918–1993–2008, za mnou přišel dlouholetý přítel, kolega a známý numismatik pan Jindřich Holna s otázkou: „Už má vaši knihu prezident Havel?“ Na moji odpověď, že nemá, mi k mému úžasu nabídl: „Když budete trochu trpělivý,
zkusím zařídit, abyste mu ji v létě mohl osobně předat včetně toho, že vám jednu knihu podepíše.“
Netrpělivě jsem pak čekal, až se dovím místo a datum setkání. Nakonec to bylo v sobotu 15. srpna přímo u Václava Havla na jeho chalupě v Hrádečku u Vlčic kousek od Trutnova. Havlovým sousedem na Hrádečku byl shodou okolností jeho přítel z vojny Andrej Krob – hrádečkovský pamětník, jinak dlouholetý jevištní mistr, příležitostný herec, legendární režisér her Václava Havla, dokumentarista a zakladatel Divadla Na tahu. Hrádeček se díky tomuto spojení stal na mnoho let kulturním centrem a zázemím. Má návštěva se uskutečnila v době konání takzvané zahradní slavnosti, kde se hrálo divadlo, četly texty, pořádala výstava i koncert, promítaly se filmy. Bylo to tradiční setkání jejich přátel a osobností z různých oblastí kultury. Režie mého setkání s panem prezidentem se ujal sám Andrej Krob. Nebyl jsem pochopitelně jediný, kdo čekal na přijetí. Přišel jsem to odpoledne na řadu jako poslední a jak se ukázalo, to mělo výhodu v tom, že jsme na sebe měli relativně dost času. Pan Krob nás vzájemně představil a já předal Václavu Havlovi knihu s věnováním. Hned v ní začal listovat a živě se zajímal o to, co mě přivedlo k numismatice. Chtěl vědět, co mě vedlo k jejímu napsání, zda je to moje první práce. Potom jsme probírali obsah mé práce, samozřejmě ho nejvíce zajímala kapitola věnovaná jeho osobě, velkou pozornost věnoval jednotlivým medailím a jejich autorům. Vůbec jsme nesledovali čas, z příjemně plynoucího rozhovoru nás vytrhlo až upozornění, že pan prezident už měl zahajovat na scéně v amfiteátru divadelní představení – svou hru Vernisáž. Rozloučili jsme se a pan prezident se mi na závěr setkání podepsal do mé knihy. Pak opíraje se o hůl pomalu odešel v doprovodu pana Kroba zahájit představení…
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Netrpělivě jsem pak čekal, až se dovím místo a datum setkání. Nakonec to bylo v sobotu 15. srpna přímo u Václava Havla na jeho chalupě v Hrádečku u Vlčic kousek od Trutnova. Havlovým sousedem na Hrádečku byl shodou okolností jeho přítel z vojny Andrej Krob – hrádečkovský pamětník, jinak dlouholetý jevištní mistr, příležitostný herec, legendární režisér her Václava Havla, dokumentarista a zakladatel Divadla Na tahu. Hrádeček se díky tomuto spojení stal na mnoho let kulturním centrem a zázemím. Má návštěva se uskutečnila v době konání takzvané zahradní slavnosti, kde se hrálo divadlo, četly texty, pořádala výstava i koncert, promítaly se filmy. Bylo to tradiční setkání jejich přátel a osobností z různých oblastí kultury. Režie mého setkání s panem prezidentem se ujal sám Andrej Krob. Nebyl jsem pochopitelně jediný, kdo čekal na přijetí. Přišel jsem to odpoledne na řadu jako poslední a jak se ukázalo, to mělo výhodu v tom, že jsme na sebe měli relativně dost času. Pan Krob nás vzájemně představil a já předal Václavu Havlovi knihu s věnováním. Hned v ní začal listovat a živě se zajímal o to, co mě přivedlo k numismatice. Chtěl vědět, co mě vedlo k jejímu napsání, zda je to moje první práce. Potom jsme probírali obsah mé práce, samozřejmě ho nejvíce zajímala kapitola věnovaná jeho osobě, velkou pozornost věnoval jednotlivým medailím a jejich autorům. Vůbec jsme nesledovali čas, z příjemně plynoucího rozhovoru nás vytrhlo až upozornění, že pan prezident už měl zahajovat na scéně v amfiteátru divadelní představení – svou hru Vernisáž. Rozloučili jsme se a pan prezident se mi na závěr setkání podepsal do mé knihy. Pak opíraje se o hůl pomalu odešel v doprovodu pana Kroba zahájit představení…
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
Autor: EMIL NOVÁK