Mistři české numizmatiky Josef Oplištil
Josef Oplištil patří k mladé generaci českých tvůrců pamětních medailí a mincí.
Vystudoval v Jablonci nad Nisou, kde nyní působí jako pedagog na Vyšší odborné škole
se zaměřením na raženou medaili a minci. Josef Oplištil se pravidelně účastní soutěží
vypisovaných Českou národní bankou.
Mezi dřívější známé práce Josefa Oplištila patří například návrh na zlatou pamětní minci Zámek Kačina (2004, ČNB), k těm posledním pak stříbrný medailon ke stému výročí narození legendární herečky Nataši Gollové, který letos v ydala Pražská mincovna. Přestože v jeho tvorbě nyní převládá nízký mincovní reliéf, rád se vrací i k sochařině. Josef Oplištil je ženatý, má dva syny, o nichž s úsměvem tvrdí, že jsou jeho největším současným koníčkem.
Ve srovnání se staršími českými medailéry je vaše kariéra pochopitelně relativně krátká.
Kolik návrhů už jste stihl realizovat?
Podílel jsem se na deseti vydaných mincích pro Českou národní banku, ať už se jednalo o oboustranné návrhy, nebo jsem autorem jen jedné strany. Pak jsou tady čtyři realizace pro Českou mincovnu a další dvě pro Pražskou mincovnu. Těch soutěží pro Českou národní banku byly ovšem desítky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
Skotská libra Zvláštnosti autonomní měny
Libra, podobně jako dolar, je měnovou jednotkou s poměrně dlouhou historií, vývojem a rozšířením.
V následujícím příspěvku chceme poukázat na jednu z variant libry, totiž libru skotskou. Není možné se v článku věnovat veškerým aspektům librové měny a proto soustředíme pozornost pouze na ty skutečnosti, které mají zásadní význam pro moderní notafilii.
Skotská měna se vyvíjela autonomně již od 12. století. Později, v polovině 16. století, byla skotská libra v poměru 1/12 k libře britské (též anglická libra). Zajímavostí je, že emisní právo vydávat skotské libry má až do současné doby několik soukromých skotských bank. Nejznámější je pravděpodobně Bank of Scotland, která patří do velké skupiny finančních ústavů a pojišťoven, Lloyds Banking Group. Terminologicky není vhodné označovat skotskou libru jako libru šterlinků (pound sterling, british pound; podle ISO 4217 GBP; £), přestože je k GBP v paritě, podobně jako jiné místní původně anglické libry tzv. britských závislých území (manská libra, guernseyská libra apod.1), které vlastní ISO kód nemají. Pro skotskou notafilii je také zajímavá existence některých tzv. městských bank, jako byla City of Glasgow Bank, působící na bankovním trhu od roku 1829 do 1879. V seznamu bank není zpravidla uváděna, přestože vydala několik emisí jedno librových bankovek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
