Novoroční medaile stolní společnosti 2011
V prosinci loňského roku se dostala mezi sběratele další zajímavá medaile, která oproti mnoha jiným medailím, nebyla vydána z komerčních důvodů, ale jak by se dalo říci skupinou „nadšenců“ se společným zájmem o numismatiku a historii.
V prosinci loňského roku se dostala mezi sběratele další zajímavá medaile, která oproti mnoha jiným medailím, jak je v současnosti běžné, nebyla vydána z komerčních důvodů, ale jak by se dalo říci skupinou „nadšenců“ se společným zájmem o numismatiku a historii.
Medaile byla ražena jako darovací k Novému roku pro rodinné příslušníky a přátele na rubu uvedených vydavatelů a není běžně určena k prodeji.
Z tohoto důvodu je počet ražených kusů velmi malý i přes jejich krásné výtvarné provedení od renomovaného autora a tedy zcela jistě zájem mnoha sběratelů.
Medaile byla vyražena v následujících kovech a nákladech:
- stříbrná (Ag 925/1000) 50 kusů
- mosazná 69 kusů
- měděná 13 kusů
Medaile o průměru 30 mm byla vyrobena dle výtvarného návrhu známého akademického sochaře Vladimíra Oppla a vyrazila je firma Triga.
Námětem pro lícovou stranu bylo připomenutí výročí 100 let od úmrtí známého českého historika a archeologa PhDr. Josefa Ladislava Píče, které si 19. 12. v letošním roce připomeneme.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
Věčný Egypt plný zlata.
Egypťané rozlišovali zlato dle jeho původu na dva druhy.
„nub-en-mu“ ( zlato řeky ) získávané z naplavenin zlatonosných řek a
„nub en-et“ ( zlato hor ), které představovaly zlaté žíly.
Egypt - Egypťané rozlišovali zlato dle jeho původu na dva druhy.
„nub-en-mu“ ( zlato řeky ) získávané z naplavenin zlatonosných řek a
„nub en-et“ ( zlato hor ), které představovaly zlaté žíly.
Zlatý písek z řek se získával pomocí vaků z ovčí vlny. Ovčí rouno tvořilo jeho vnitřní část, která se naplnila vodou. Dva muži s ním pak třásli a následně vylili vodu i s částicemi lechké zeminy. V ovčím rouně zůstaly zachycené těžké částečky zlata.
Egypťané vyvinuli i metody k účinné těžbě zlata z křemenných žil. Horninu obsahující zlatou rudu drtili na prach a míchali s vodou. Vzniklý kal přelívali do speciálních bazénů kde se zachytával sediment a hromadilo zlato.
Ryzost egyptského zlata byla obvykle 17 – 23,5 karátů. Nejčastější příměsí ve zlatých slitinách bylo stříbro.
Je zajímavé že stříbro považovali Egypťané pouze za jeden z druhů zlata. Nazývali jej "bílé zlato".
Zlato zpracovávali tepáním, gravírováním a osazovali jej drahými kameny. Zlato zdobilo obelisky, sloupy, nábytek a vyráběly se z něj šperky, amulety i pohřební masky. Zlato mělo pro posmrtný život magický význam. Egypťané jej vnímali jako záruku nesmrtelnosti. Proto jím zdobili jak chrámy tak i hrobky.
Obrovské prostředky věnované k zajištění dostatku zlata pro záhrobní život zdánlivě dusily ekonomiku země a jsou považovány za umrtvování kapitálu. Někteří badatelé se ale na tuto záležitost dívají jinak. Ačkoliv Egypt v podstatě neznal peníze, roli univerzálního oběživa zde zastávalo zlato. Královské pohřby z tohoto pohledu byly způsob "ukládání" zlata, jehož množství v oběhu se tím po mnoho generací udržovalo na konstantní úrovni. Chránili se tak před inflací.
Zlato bylo v Egypťe opravdu všudypřítomné. Král Tuštattu psal dokonce egyptskému faraonovi Thutmose IV.: „Pošli mi zlato! V tvé zemi je zlata jako písku "
I dnes můžeme obdivat krásu zlatých mincí s důvěrně známými motivy starověkého Egypta. Pyramida. Hieroglyf. Scarabeus. Mumie. Symboly věčného Egypta a jeho nesmrtelných faronů nalezneme na nových mincích, které vydává mincovna PobJoy. Jde o první mince na světě, které jsou raženy ve tvaru pyramidy.
