
ČÍSLOVÁNO V PLOŠE. DODÁVÁNO S RAZIDLEM
Exkluzivní produkt.
Číslované dukáty. S razidlem! S certifikátem. S nízkým nákladem.
VÍTE, ŽE:
Největší hodnotu mají dukáty číslovány přímo v mincovní ploše?
Jen jednou v novodobé historii československého mincovnictví byly raženy svatováclavské dukáty číslované přímo v mincovní ploše.
Těchto v ploše číslovaných dukátů bylo v roce 1923 vyraženo pouhých 1000 ks.
Číslo 1 získal první prezident Československa, T. G. Masaryk.
Tyto vzácné číslované dukáty lze dnes získat pouze v aukcích.
Během posledních dvou let se na trh dostaly čísla 34 a 321, za které kupující zaplatili 529 000 a 575 000 Kč.
Výjimečnost těchto ražeb podtrhuje, že jejich hodnota dramaticky převyšuje cenu drahého kovu v nich obsaženého. Uspěšné dražitele dnes stojí 1 gram zlata
obsaženého v těchto mincích neuvěřitelných 200.000 Kč ! Aktualizováno: Dukát s číslem 17 se r. 2017 vydražil za těžko uvěřitelných 40 000 €
SVATOVÁCLAVSKÝ DUKÁT ČÍSLOVANÝ V MINCOVNÍ PLOŠE
Ne 1000. Pouze 100 ks!
SVATÝ VÁCLAV
na dukátech.
Legendární kníže Václav se stal zřejmě nejvyobrazovanější historickou postavou na českých mincích, medailích ale například i pečetidlech. Jeho podobizna se začala pravidelně objevovat už na denárech z dob knížete Jaromíra (1004 – 1012. Jako jezdec na koni započal být Václav zobrazován za vlády Vladislava II. (1140–1172), později slávu světce šířily zlaté dukáty. Jezdecká podobizna svatého Václava, doplněná textem "Svatý Václave, nedej zahynout nám i budoucím," ostatně zdobí i současnou českou dvacetikorunu.
Ke znovuoživení svatováclavského kultu u nás došlo brzy po rozpadu rakousko-uherské monarchie a vzniku Československé republiky. Prvorepublikové Svatováclavské dukáty byly první zlaté mince Československa. Jednalo se o obchodní mince, které stejně jako medaile neměly stanovenu nominální hodnotu. Vydání prvního svatováclavského dukátu se setkalo s velkým zájmem československé veřejnosti a jen těch nejmenších, jednodukátů, bylo v letech 1923-1939 prodáno na čtyři sta tisíc. V období ohraničeném lety 1929 - 1939 byla ražba rozšířena i o větší pěti a desetidukáty. Tyto ražby získaly oblibu po celém světě, a tak není divu, že se svatováclavské dukáty razily pro účely mezinárodního obchodu i v roce 1951 a dodnes jsou vysoce ceněny.
Ke znovuoživení svatováclavského kultu u nás došlo brzy po rozpadu rakousko-uherské monarchie a vzniku Československé republiky. Prvorepublikové Svatováclavské dukáty byly první zlaté mince Československa. Jednalo se o obchodní mince, které stejně jako medaile neměly stanovenu nominální hodnotu. Vydání prvního svatováclavského dukátu se setkalo s velkým zájmem československé veřejnosti a jen těch nejmenších, jednodukátů, bylo v letech 1923-1939 prodáno na čtyři sta tisíc. V období ohraničeném lety 1929 - 1939 byla ražba rozšířena i o větší pěti a desetidukáty. Tyto ražby získaly oblibu po celém světě, a tak není divu, že se svatováclavské dukáty razily pro účely mezinárodního obchodu i v roce 1951 a dodnes jsou vysoce ceněny.

Narození sv. Václava
Karel Škréta, 1640

Číslované dukáty jsou dodávány i s razidlem!
Na tradici těchto dukátů navazují i současné ražby. Předlohu jednodukátu z produkce společnosti Zlaté mince – Numismatika vytvořil akademický sochař a medailér Vladimír Oppl. Zajímavostí je, že prvotní návrh lícní strany z roku 1993 byl původně určen pro českou oběžnou korunovou minci. "Líc zobrazuje profil svatého Václava v přilbici, oproti návrhu z roku 1993 je nově doplněn o dvojité písmeno W," upřesnil autor Vladimír Oppl.
ČESKOSLOVENSKÝ SVATOVÁCLAVSKÝ DUKÁT ČÍSLOVANÝ V MINCOVNÍ PLOŠE
Československých číslovaných dukátů bylo ražno 10x více. Rovných 1000 ks. Prodávaly se jako prosté odražky, bez razidla. Přesto dnes jejich hodnota přesahuje 500.000 Kč!
Svatý Václav byl v průběhu celých českých dějin hlavním symbolem české státnosti. Zvláště to bylo vyjádřeno za vlády císaře Karla IV., který považoval knížete Václava za garanta českého státu ( svatováclavská koruna, země koruny svatováclavské ). Byl též autorem legend o něm. Úcta ke knížeti Václavovi trvala nepřetržitě až do protireformace jak u římskokatolické církve, tak i v české církvi pod obojí přijímající. Husité si neobyčejně vážili Václavovy osobnosti - přijímal pod obojí a byl příkladem křesťanského vládce a bojovníka. V jeho době sloužili bohoslužby slovanským jazykem, pravděpodobně v křižáky obležené Praze vznikla pátá sloka Svatováclavského chorálu, prosící aby svaté kníže nedalo zahynouti nám ani budoucím.

Zavraždění sv. Václava
Anton Petter, 1844

ak. soch. Vladimír Oppl
Autor motivu určeného pro minci 1 Kč.