Svatováclavský chorál
Unikátní ražba s mikrotextem raženým na hraně. Svatováclavské dukáty. Ražené v Čechách ve své tradiční podobě po celá staletí. Tradice 700 let národní ražby. Již od časů vlády Karla IV. Nyní motiv 1 Kč. Design původně určen pro korunovou minci ČNB.
SVATOVÁCLAVSKÝ CHORÁL
Svatováclavský chorál je český církevní hymnus, jehož kořeny sahají patrně až do 12. století. Původně měl tři pětiřádkové slohy neumělých, sdružených rýmů, ukončené refrénem „Kyrie eleison“. Obsahem byla prostá modlitba ke sv. Václavu, vévodovi a prvnímu patronovi české země, aby se přimluvil za svůj národ u Boha, pomohl mu od příkoří a zajistil mu spasení.
Mikrotext - velikost jednotlivých písmen nepřesahuje 0,58 mm. První čtyři sloky Svatováclavského chorálu opisují averzní a reverzní stranu rámečku. Tato medaile, ražená v Pražské mincovně je první aplikací této techniky v Čechách a na Slovensku.
Svatý Václav byl v průběhu celých českých dějin hlavním symbolem české státnosti. Zvláště to bylo vyjádřeno za vlády císaře Karla IV., který považoval knížete Václava za garanta českého státu ( svatováclavská koruna, země koruny svatováclavské ). Byl též autorem legend o něm. Úcta ke knížeti Václavovi trvala nepřetržitě až do protireformace jak u římskokatolické církve, tak i v české církvi pod obojí přijímající. Husité si neobyčejně vážili Václavovy osobnosti - přijímal pod obojí a byl příkladem křesťanského vládce a bojovníka. V jeho době sloužili bohoslužby slovanským jazykem, pravděpodobně v křižáky obležené Praze vznikla pátá sloka Svatováclavského chorálu, prosící aby svaté kníže nedalo zahynouti nám ani budoucím.
![Zavraždění sv. Václava]()
Zavraždění sv. Václava
Anton Petter, 1844
ak. soch. Vladimír Oppl
Autor motivu určeného pro minci 1 Kč.
