Zlato 1791.54 $/Oz
Stříbro 23.04 $/Oz
Platina 961.17 $/Oz
Paládium 1791.02 $/Oz
UPOZORNĚNÍ: STÁLE MÁME OTEVŘENO. I v tuto hodinu můžete nakupovat investiční zlato a fixovat jeho aktuální cenu.
E-shop Limitované edice Svatý Václav

Svatý Václav

SVATÝ
VÁCLAV



na dukátech Pražské mincovny.

Svatý Václav (asi 907 – 28. září 935, příp. 929; staroslověnsky Vęceslavъ, latinsky Venceslaus, německy Wenzel von Böhmen) byl český kníže a světec, který je hlavním patronem českého národa a symbolem české státnosti. Podle pověsti byl vychováván svou babičkou sv. Ludmilou (svatořečena ve 12. století) a vzdělával se na Budči. Jako kníže, po porážce od saského krále Jindřicha Ptáčníka, dokázal zachovat suverenitu českého státu a založil rotundu svatého Víta, hlavní kostel knížectví. Podle legendy byl zavražděn ve Staré Boleslavi služebníky svého bratra Boleslava poté, co se ho sám Boleslav pokusil zabít. Boleslav díky tomu převzal vládu.

Po smrti začal být Václav uctíván jako svatý pro svou v legendách mu připisovanou zbožnost (péče o rozšíření křesťanské víry v národě, vlastnoruční pěstování vína a obilí pro svaté přijímání, péči o chudé, nemocné, otroky a vězně, stavění kostelů, kácení šibenic, ničení pohanských svatyní ap.) a posmrtné zázraky. Jelikož sehrál důležitou úlohu při koncepci české státnosti, stal se symbolem českého státu, např. v Kodexu vyšehradském, na mincích nebo na Myslbekově pomníku.

Svatováclavské milénium bylo slaveno za První republiky při slavnostním otevření dostavěné katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v roce 1929 za účasti prezidenta Masaryka a pražského arcibiskupa Františka Kordače. Již v červenci bylo uspořádáno na stadionech v Praze na Strahově veřejné miléniové cvičení orelských jednot, kterého se 5. července 1929 prezident republiky osobně zúčastnil. Jubilejní výstavu v chrámu sv. Víta na Pražském hradě ke svatováclavskému miléniu v katedrále si Masaryk prohlédl soukromě den předem, zrána 27. září 1929. Slavilo se i na Václavském náměstí v Praze, kde prezident Masaryk předal osobně jubilejní standartu Jezdeckému pluku 8 „Knížete Václava Svatého“ a ve Staré Boleslavi s účastí arcibiskupa A. G. Roncalliho, pozdějšího papeže Jana XXIII. Na počest knížete Václava dostalo tehdy jeho jméno i náměstí před Dómem sv. Václava v Olomouci.


Svatý Václav

Dolenský Jan, Praha 1893

V těžké době zasedl Václav na stolec svých otců. Němci za záminkou, že rozšiřují křesťanství, hubili Polabské Slovany; i bylo se právem obávati, že by týž osud stihl Čechy. Předkové naši byli tehdy ještě jen povrchně obráceni od pohanství a nad to i závislí byli ve věcech církevních na Němcích. Václav, aby Němcům odňal záminku mečem a výboji šířiti a upevňo- vati křesťanství v Čechách, všemožně staral se o povznesení křesťanství mezi svým lidem. Dal stavětí kostely, přivolával kněze z jiných křesťanských zemí, zřizoval školy k vychování domácího kněžstva, opatřoval církevní ústavy potřebnými důchody. Také snažil se uvésti zákony a obyčeje zemské i pohanské mravy lidu ve srovnalost s předpisy církve. Zřízením českého arcibiskupství neb aspoň biskupství zamýšlel pak vymaniti národ český ze závislosti německé.

Z toho všeho jest zřejmo, že Václav rozuměl povolání svému vladařskému velmi dobře a že nad míru starostlivě pečoval o samostatnost a nezávislost milého národu svého. Stále měl na péčí povinnosti knížete zbožného a řádného. Vše, co se o něm vypravuje, jakoby pro stálou pobožnost byl zanedbával povinnosti vladařské, zakládá se na pozdějších legendách nesprávných.

Žel, že pro krátkost času, po který vládl, nepodařilo se mu provésti všech šlechetných úmyslů. Však i za to, co vykonal pro če-ský lid, zasloužil si právem vděčné paměti, jíž se mu dostalo a dostává. Zejména dal uměle vystavěti podle vzoru římského kostel sv. Víta na hradě Pražském. Utvrzováním křesťanství pak dobyl si zvláště velikých zásluh o český národ jako předchůdcové jeho Bořivojem počínaje, neboť jinak byl by národ český zajisté propadl nešťastnému osudu Polabanů, po kterých dnes už není ani památky.

Václav však byl též panovník nemálo statečný. Bylo-li potřebí pod- niknouti boj na ochranu vlasti proti nepřátelům, nemeškal postaviti se v čelo vojska. Tak zejména pokořil hrdého Radslava, vévodu zlického, u Žitomíře. I s Němci se srazil. Byl toho času německým králem Jindřich I. Ten nepochybně jako pomocník odbojného Radslava přitáhl s vojskem r. 928. do Čech. Václav nejsa s přesilu nepřátelskou, jal se jednati o mír. Uvolil se raději odváděti Němcům opět poplatek, a snad plniti i některé lenní povinnosti, jen aby vlast nebyla hubena dalšími válkami.

Avšak ani ten, kdo dobře činí, nebývá nepřátel prost. Toho zakusil plnou měrou také kníže Václav.

Mladší bratr jeho Boleslav, jenž dostal za podíl krajinu Psovskou, byl zcela jiný. Rázná a prudká povaha jeho nikterak neshodovala se s Václavovou milostí a něžností. To zejména ukázal, když dal sobě stavěti nový hrad u stoku Jizery s Labem. Nechtěl jej míti již po staroslovansku dřevěný, nýbrž po římsku zděný. S tím nesouhlasili přední mužové z kmene Pšovanů. Tu Boleslav plný hněvu sťal hlavu nejspurnějšímu ze shromáždění. I vystavěl hrad po vůli své a nazval jej jménem svým. (Nyní Boleslav Stará.) Právem tedy získal si již jako správce údělu Pšovského příjmí Ukrutného.

Nepěkná povaha Boleslavova byla však vhod některým velmožům, kteří na útraty knížecí rádi se obohacovali, ale Václavova statečnost tomu nedopustila. Proto zanevřeli na Václava a přidrželi se raději Boleslava, jehož popuzovali proti staršímu bratrovi. Konečně mu i namluvili, že mu hrozí od Václava nebezpečí. Tím přiměli ho ke skutku nejohavnějšimu.

Boleslav dle úmluvy s nešlechetnými velmoži pozval Václava na po- svícenskou slavnost v neděli dne 27. září r. 929. Václav přijel s družinou do Boleslavě. Když bylo po službách Božích, chtěl se vrátiti do Prahy, ale Boleslav ho žádal, aby zůstal ještě na hody a přes noc. Při veselí kdosi varoval Václava, že prý mu bratr ukládá o život. Avšak Václav nedbal výstrahy, byl dále vesel a bez starostí.

Nazejtří pak, když Václav ubíral se dle zvyku svého na jitřní, potkal ve vratech paláce bratra. Pozdraviv ho dobrým dnem chválil včerejší veselý večer. ,,Dnes tě chci lépe častovati," odpověděl Boleslav a ťal po něm mečem. Václav, silnější bratra, povalil ho k zemi řka: „To ti Bůh odpusť, bratře!" V tom však již přiskočil jeden ze spiklenců a sekl Václava do ruky. Ten vida přesilu, pustil bratra, hledaje ochrany ve chrámě. Však již dveří chrámových přepadli jej Tista a Týra. Mnohými ranami porazili ho k zemi, a jiný ze spiklencův, Hněvsa jménem, dokonal se sprostými zbrojnoši dílo ukrutné. Družina Václavova se rozprchla. Kdo se z nich nespasil útěkem, byl zabit.

Spiklenci však chtěli, aby dal Boleslav zahubiti i matku Drahomiř, k tomu však již nepřipustil. Drahomiř uslyševši, co se stalo, přiběhla ke ko- uložený stelu a hořce plačíc jala se celovati mrtvolu syna svého. Pohřbu však se nedočkala. Aby ochránila života svého, spěšně utekla z Boleslave. Obrátila se ke kmeni Charvátskému, kdež zůstala až do smrti.

Po smrti Václavově ukázalo se teprv, jak lid jej miloval. Za neštěstí pro národ pokládali smrt jeho a svátým ho zvali. Vzývali ho jako dědice České země a jako předního přímluvce a orodovníka za všecky věrné Čechy. Slavná úcta k památce jeho nejlépe svědčila, čím byl národu- Knížata a králové čeští dávali obraz jeho vyrážeti na peníze, na pečeti rýtí a na korouhve malovati. Prapor jeho jako svátost chovali, pod ním i srdnatě jako lvové bojovali.

Kdykoli těžké doby dolehly na zemi Českou, vždy povznášeli mysli své k památce svatého knížete toho a velebným zpěvem dožadovali se jeho přímluvy a ochrany. Píseň vzniklá záhy po smrti milovaného panovníka, bývala předkům našim také písní válečnou. Život Václavův vypsal v latinské legendě jeho synovec Strachkvas, mladší syn Boleslavův, jemuž se dostalo jména, že se narodil v noci osudného hodokvasu. Stav se v Itálii mnichem, přijal řeholní jméno Křišťan. Tělo svatého Václava odpočívá v posvátném dómu Svatovítském na hradě Pražském ve zvláštní kapli, řečené Svatováclavské.
ZÁRUKY SPOKOJENOSTI
Při nákupu numismatiky.



VŠE PRO SBĚRATELE
Vše co vaše sbírka potřebjue, najdete u nás. Naše nabídka sběratelských potřeb je nejširší v ČR i na Slovensku.



LEVNÉ CENY
U nás nakoupíte za výhodné ceny. Sledujte pravidelně naše akční nabídky. Nakupujte v našem velkoobchodu.



ČESKÝ PUNC
Originální české výrobky.
Řádně označeny puncovní značkou.
Zlato a stříbro pro jejich výrobu dodává rakouská státní mincovna.




ČNB + NBS
Jsme smluvní partner
České národní banky
Národnej banky Slovenska
Pražské mincovny a.s.




VYKOUPÍME VAŠE ZLATO
Zlato co u nás koupíte, u nás i prodáte.
Vykupujeme i zboží zakoupené u konkurence.




18 LET ZKUŠENOSTÍ
Jsme zkušení, diskrétní a spolehliví.
Přesvědčte se sami.


HODNOCENÍ UŽIVATELŮ
4,8

Hodnotilo 5 sběratelů

Hlasovat mohou pouze
přihlášení uživatelé!

ZLATÉ MINCE SOUČÁSTÍ ČESKÉHO KULTURNÍHO DĚDICTVÍ

Stránky www.Zlate-Mince.cz byly vybrány Národní knihovnou ČR jako kvalitní informační zdroj. Cílem jeho digitalizace Národní knihovnou je, aby byl uchován do budoucna a stal se součástí kulturního dědictví českého národa. Proto je obsah stránek zlate-mince.cz archivován několikrát ročně. Archivní záznam je součástí České národní bibliografie a katalogu NK ČR.

České mince a v Čechách vyráběné medaile jsou dokladem kulturní a technické vyspělosti národa. Jsou nositeli ideálů své epochy a dobovým poselstvím budoucím generacím.

Tradiční české dukátové ražby.
ČESKÉ TRADIČNÍ
RAŽBY
Tematické kolekce.
TEMATICKÉ
KOLEKCE
Limitované edice.
LIMITOVANÉ
EDICE
VIP Ražby.
V.I.P.
PRODUKCE
www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2021 Zlaté mince - Numismatika