Česká mincovna není státní podnik?
Není. Česká mincovna a.s. je soukromá firma. Zřizovatelem České mincovny (ČM) není ani Česká republika, ani Česká národní banka. V České republice navíc působí dvě české mincovny. Česká a Pražská mincovna. Obě jsou privátní mincovny, razící mince na zakázku.
Česká mincovna nevydává české mince?
Ne. České mince vydává výhradně Česká národní banka, nikoliv Česká mincovna. Autentické české mince musí mít vyznačenu nominální hodnotu v platné české měně (Koruna česká, zk. Kč) Na českých pamětních mincích jsou uváděny nominální hodnoty: 200 Kč, 500 Kč, 2000 Kč, 2500 Kč, 5000 Kč a 10 000 kč. Největší česká mince zhotovená v jediném exempláři má nominální hodnotu 100 000 000 Kč.
Proč je na české minci cizí královna?
Protože nejde o českou minci. Portrét anglické královny je jasným znamením, že se nejedná o českou minci. I když je motiv mince věnován českému tématu, nebo je mince vyražena v Čechách, nelze tyto exotické ražby vydávat za české mince. Ze zákona je českou mincí pouze mince vydaná Českou národní bankou. Popis a vyobrazení každé české mince je součástí sbírky zákonů. Dalším rozlišovacím prvkem nečeských mincí je nominální hodnota v Novozélandských dolarech nebo v měně ostrovního státu Samoa.
Kdo vykupuje mince České mincovny?
Medaile České mincovny můžete nabídnout ke zpětnému odkupu přímo výrobci. Další možností, je vydražení medaile v elektronické aukci, které pořádáme v pravidelných intervalech. Poslední možností je výkup medaile za cenu drahého kovu. Medaile je v tomto případě předána do rafinérie k přetavení.
Lucemburkové na českém trůně – prvním zástupcem dynastie Lucemburků, který usedl na český trůn, byl Jan, syn Jindřicha VII. Lucemburského. Jeho manželkou se stala Eliška Přemyslovna, s níž se oženil 1. září 1310. Oba pak byli 7. února následujícího roku korunováni. Jan Lucemburský do českého prostředí příliš nezapadl a nerozuměl mu. O to více se angažoval v zahraničí, kde českému království vydobyl věhlas.
Nástupcem Jana Lucemburského, který padl v bitvě u Kresčaku (1346), se stal jeho a Eliščin syn Karel IV. Korunován byl ve Svatovítském chrámu 2. září 1347. Vláda Karla IV. přinesla zemi prosperitu, sama Praha se stala moderním kulturním centrem Evropy a sídlem nejvyššího představitele Svaté říše římské. Král proslul jako zakladatel a dobrý hospodář, za dob jeho panování vzniklo například Nové Město pražské, byl položen základní kámen mostu, který je nyní v celém světě znám jako Karlův, byl postaven reprezentativní hrad Karlštejn.
Synem a dědicem Karla IV. byl Václav IV., který se vlády ujal v roce 1378. Už dva roky předtím se stal římsko-německým králem. Václav byl velmi vzdělaný a sečtělý panovník, koncem jeho života se však začala dramaticky projevovat společenská krize, která později vyústila až v husitské bouře a prakticky v občanskou válku.
Václav byl, hlavně kronikáři v zahraničí, líčen jako král málo schopný. Negativního hodnocení se mu ale dostalo i proto, že zpočátku podporoval kazatele Jana Husa, kterého ve světě považovali za kacíře. Václav IV. zemřel v roce 1419.
Posledním Lucemburkem na českém trůně byl Zikmund. Jeho vztah s Čechami a koneckonců i s bratrem Václavem IV. byl poměrně kontroverzní. U nekatolické části obyvatelstva a šlechty byl značně neoblíben. Ke skutečné vládě se po Václavově smrti hned nedostal, přesto, že se nechal korunovat českým králem a uznání si snažil vynutit kombinací diplomacie i vojenských výprav. K obratu došlo až po bitvě u Lipan (1434), kdy byla poražena radikální část husitských vojsk. Ale ani pak nebyl Zikmund v Českém království přijímán jednoznačně kladně, naproti tomu v ostatní Evropě byl uznávaným politikem. Zemřel v roce 1437 ve Znojmě.
