Alba OPTIMA.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Prezident Klaus na medailích a plaketách
Numismatické ohlédnutí za prezidentským obdobím Václava Klause. Toto numismatické ohlédnutí začnu malou vzpomínkou na své první setkání s medailérskými portréty Václava Klause.

Toto numismatické ohlédnutí začnu malou vzpomínkou na své první setkání s medailérskými portréty Václava Klause. Počátkem roku 1993, po překonání počáteční nedůvěry a po ujištění, že nejsem provokatér, který by chtěl někoho kompromitovat pro jeho tvorbu před rokem 1989, jsem několikrát navštívil sochaře a medailéra Jiřího Prádlera v jeho pražském ateliéru. Měl tam tehdy mj. rozpracované portrétní studie a medailony novopečeného předsedy vlády České republiky a předsedy Občanské demokratické strany Václava Klause.

Tehdy jsem ještě netušil, jako mnoho dalších lidí, že právě Václav Klaus bude za 10 let po Václavu Havlovi zvolen druhým českým prezidentem. A tak mě tenkrát více zajímala Prádlerova tvorba před listopadovou revolucí, kdy poměrně často portrétoval naše významné osobnosti a mezi nimi také naše prezidenty (Masaryk, Gottwald a Svoboda). Některé ze zmíněných Klausových medailonů a plaket se mi až teprve nedávno, po více než 15 letech, postupně podařilo získat ke zdokumentování a prostudování. Jsou popsány v níže uvedeném soupisu a veřejnost tak má poprvé možnost se s nimi seznámit.

Václav Klaus a medaile

Nám numismatikům připomínají pamětní medaile životní dráhu Václava Klause za posledních dvacet jeho života, tzn. od roku 1992 až do počátku roku 2013. Mezi náměty medailí převažují zejména výročí vzniku našeho státu. O všeobecném uznání druhého českého prezidenta svědčí nezanedbatelné množství, 14 typů dosud známých, pamětních medailí, medailonů a plaket. Na jejich tvorbě se podíleli nejen přední čeští a slovenští medailéři, ale i někteří nadšení amatéři. Do té první skupiny dozajista patří žák Otakara Španiela - sochař a medailér Jiří Prádler, z žáků prof. Stanislava Libenského musím připomenout Jiřího Dostála a Kavanovu školu reprezentuje Miroslav Kovařík. Z dalších českých medailérů prezidenta Klause portrétovali Jaroslav Bejvl a Luboš Charvát.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013

Uherské zlato... … a české země v pozdním středověku
Hlavním mincovním kovem raně středověké Evropy bylo jednoznačně stříbro.

S výjimkou Byzance probíhala ražba zlatých mincí víceméně okrajově (Normané na Sicílii, Fridrich II. v Itálii) a významněji neovlivnila transevropské peněžní toky. Zásadní změnu přineslo až zaražení zlaté mince nového typu v italské Florencii. Stalo se tak roku 1252, snad pod vlivem sílícího oběhu arabských dinárů ve Středozemí. Na lícní straně nesla mince florentský znak – lilii, na rubní postavu sv. Jana Křtitele. Podle místa vzniku dostala název florén.

Nová mince dobře vyhovovala potřebám prudce se rozvíjejícího mezinárodního obchodu a pro svou hodnotovou stabilitu rychle získala značnou oblibu. Motivovány obchodním úspěchem tradičního rivala a sílícími obchodními vazbami ve východním Středomoří, orientovaly se na ražbu zlatých obchodních mincí podle florentského vzoru od poloviny osmdesátých let 13. století také Benátky. Zlatá benátská mince s postavou Krista a opisem SIT T XPE DAT Q TV REGIS ISTE DVCAT (Tobě Kriste budiž dáno toto království, kterému vládneš) získala podle posledního slova opisu název dukát. Přes odlišnou obrazovou náplň se v případě florénu i dukátu jednalo o hodnotově shodné ražby, které během několika desetiletí ovládly evropské velkoobchodní transakce.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.