Dvoutolar z roku 1590 Unikátní jáchymovská ražba Rudolfa II.
Po odmítnutí říšského mincovního řádu zavedeného v Čechách roku 1561 císařem Ferdinandem I. došlo v českých zemích k návratu k tolarové měně, což bylo ujednáno 28. ledna 1573 na jednání českého sněmu.
Po odmítnutí říšského mincovního řádu zavedeného v Čechách roku 1561 císařem Ferdinandem I. došlo v českých zemích k návratu k tolarové měně, což bylo ujednáno 28. ledna 1573 na jednání českého sněmu a 17. března 1573 potvrzeno císařem Maximilianem II. Jelikož nebyl ihned vydán nový mincovní řád, byla tolarová ražba zahájena podle mincovního řádu Ferdinanda I. z 30. září 1547.
Na základě sněmovních usnesení z let 1576 a 1577 pak byl vydán nový mincovní řád, který víceméně odpovídal předpisu z roku 15731. Ražba dvoutolarů jako násobku tolaru vycházela z tohoto mincovního řádu a po přepočtu pro ni platilo: Jakost 0,8945; hmotnost 57,86 g při
obsahu stříbra 51,76 g; počet kusů ražených z pražské hřivny se rovnal 4⅜. České dvoutolary z přelomu 16. a 17. století bezpochyby patří mezi velmi vzácně se v yskytující
nominály vládní mince v zemích Koruny české. Ve veřejných i soukromých sbírkách jsou tyto mince zastoupeny poměrně vzácně2. Je proto dosti překvapivé, že se v relativně krátké době objevily nové, v literatuře a odborném tisku dosud nepopsané, české dvoutolarové ražby.3 Jak málo je problematika ražby české hrubé mince za panování císaře Rudolfa II. (1576-1612) zmapovaná, ukazuje např. článek Pavla Vojtíška zveřejněný v roce 2011 na stránkách Numismatických listů. Článek věnovaný především neznámému pražskému dvoutolaru Rudolfa II. s letopočtem 1607 přináší i stručnou rekapitulaci produkce Rudolfových dvoutolarů v českých mincovnách. Pokud se týká jáchymovských ražeb, je v článku uvedeno:
„Od roku 1591 byly dvoutolary raženy v Jáchymově (MKČ 388-390, Ja 44-48), série honosných nominálů s trojportrétem (Ja 43, 49-52) z roku 1590 má zjevně medailový charakter, ...“4
Z toho, co bylo až dosud o ražbě Rudolfových dvoutolarů v Jáchymově publikováno, však vyplývá, že jejich ražba byla zahájena minimálně v roce 1589. Tuto informaci přinášejí
již v roce 2010 Lubomír Nemeškal a Petr Vorel (NV 27/19b),5 když ve své práci o jáchymovské mincovně citují exemplář s letopočtem 1589 ze sbírky Národního muzea v Praze
s inv. č. H5-30.975 (57,49 g). Práce Ivo Halačky (MKČ)6 o vládních mincích zemí Koruny české vydaná ve druhé polovině roku 2011, podobně jako Vojtíškův článek, ročník 1589
z mincovny Jáchymov nezná 7.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
SETKÁNÍ IZÁKA A REBEKY
Nejnovější mince v emisi Obrazy z bible
Koncem loňského roku vydala Izraelská banka (Bank Israel) další čtyři pamětní mince s biblickou tématikou. Konkrétně se jedná o ražby věnované počátku společné cesty Abrahamova syna Izáka (hebr. Jicchak) a jeho ženy Rebeky (hebr. Rivka).
Celá 24. kapitola knihy Genesis vypráví o tom, že Abraham přikázal svému služebníku damašskému Eliezerovi, aby šel do aramského Dvojříčí, do města Náchorova a tam, v rodině jeho příbuzných, našel ženu pro jeho syna Izáka a přivezl ji do Kenaanu. Abraham mu dává na cestu deset velbloudů a bohaté dary pro nevěstu a její rodinu. Před městem Eliezer zastavil velbloudy u studny s vodou. Bylo to již k večeru, kdy ženy a dívky z města tam přicházely čerpat vodu. Tu prosil Boha, aby mu dopřál setkání s vhodnou dívkou. Řekl, že dívku požádá, aby naklonila svůj džbán a dala mu napít. Pokud tak učiní a řekne mu, aby se napil a že napojí i jeho velbloudy, bude to znamení, že ona je předurčena stát se Izákovou nevěstou. Tu se objevila Rebeka s džánem na rameni, který naplnila vodou ze studny. Eliezer ji vyšel vstříc a požádal ji o vodu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
ZLATÉ MINCE .CZ