Zlato 1776.89 $/Oz
Stříbro 22.55 $/Oz
Platina 999.64 $/Oz
Paládium 1892.12 $/Oz
Zlato Numismatika



Australia Dreaming - zlaté mince

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
Gabriel Bethlen... a kremnická mincovňa
Na sklonku leta 1619 sa na strane protestantského tábora zapojil do udalostí Tridsaťročnej vojny (1618–1648) sedmohradské knieža Gabriel Bethlen.

Svoje úsilie sústredil na ovládnutie územia dnešného Slovenska, kde chcel dobyť Bratislavu a významné banské mestá ako Kremnicu, Banskú Štiavnicu, či Banskú Bystricu. Vo svojich plánoch počítal aj s dobytím Viedne, ktorá bola hlavným mestom jeho úhlavného nepriateľa Ferdinanda II. (1619–1637).

Bethlen sa prvýkrát priblížil k banským mestám už v septembri 1619. Tie sa mu z obavy pred plienením, či zlým zaobchádzaním, rýchlo podriadili. Bethlena zaujímali obzvlášť banské mestá, pretože si uvedomoval ich obrovský význam. Nachádzali sa tu významné ložiská zlata, striebra a medi. Preto sa v októbri 1619 na stretnutí s predstaviteľmi banských miest v Kláštore pod Znievom Bethlen intenzívne zaujímal o výnosy z baní. Z banských miest zohrávala zvláštnu úlohu Kremnica, ktorá patrila medzi najväčších producentov mincí v Uhorsku. Tú sa snažil Bethlen využiť čo najviac, aby mal potrebné prostriedky na financovanie nákladnej vojny proti Habsburgovcom. Aj keď v Kremnici po jej ovládnutí v roku 1619 nerazil žiadne mince, v tomto čase mu mesto vyplatilo 500 dukátov. Kremnickým podkomorským grófom bol v uvedenom roku Ján Lienpacher, ktorý zastával úrad od 12. decembra 1618. Napriek tomu, že bol spočiatku cisárskym úradníkom, patril medzi obľúbených ľudí Gabriela Bethlena. Za svoje verné služby dostal dokonca od neho dva domy. Lienpacher patrí medzi veľmi zaujímavé postavy uhorských a českých dejín. Do šľachtického stavu vstúpil 2. júna 1607, kedy mu v Prahe udelil erbovú listinu cisár a kráľ Rudolf II.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011



POKLADY Z VRAKŮ (1) Španělské zlato
Od objevení Nového světa do počátku 19. století získalo Španělsko ze svých amerických kolonií bilióny dolarů ve zlatě a stříbře.

Produkce nově zakládaných mincoven se nakládala v přístavech v Panamě, Kolumbii, Ekvádoru, Mexiku a Peru a ozbrojené flotily ji transportovaly do Španělska. Na dlouhé a nebezpečné cestě potkal mnoho galeon tragický osud. Podle odhadů třetina španělských lodí s pokladem nikdy nedorazila domů. Hurikán se stal osudným i jednomu z nejznámějších vraků, galeoně Nuestra Señora de Atocha.

Španělské koloniální mincovnictví
Po staletí byly španělské stříbrné mince proslulé po celém světě svou konzistentní hmotností a ryzostí. Roku 1537 Karel I. zavedl přesné standardy pro zlaté a stříbrné mince. Hmotnost osmireálu byla stanovena na 27,47 gramů a ryzost na 0,9305 a během dalších 250 let se mince změnila jen o 4,4 %. Další předností španělského oběživa byla jeho početnost. Kromě samotného Španělska byly mince raženy i v amerických koloniích. První španělská mincovna v Novém světě byla otevřena roku 1535 v Mexico City.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2017.

I Mám rád ZLATÉ MINCE .CZ
www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2022 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.