Dvě kila zlata Dvě nové ražby z ryzího zlata!
Mimořádné zlaté ražby o váze jednoho kilogramu nacházejí své majitele i na českém investičním trhu.
Nedávno se téměř současně objevily dvě novinky v této těžké váhové kategorii. Určené jsou nejen investorům, ale i náročným sběratelům.
Obě nové ražby mají shodný obsah zlata a stejný je i jejich emisní náklad, který činí pouhých padesát kusů. Novinka z České mincovny nese obraz Jana Amose Komenského a její motiv vznikl ve spolupráci dvou vynikajících umělců: autora českých bankovek Oldřicha Kulhánka a medailéra Vladimíra Oppla. Medaile má v průměru obvyklých 85 milimetrů a zájemce si ji může pořídit za 1 470 000 korun.
Skutečnou numizmatickou lahůdkou je pak stejně vážící kus umělecky zpracovaného ryzího zlata z Pražské mincovny. Průměr této ražby je totiž znatelně větší, činí totiž rovných 100 milimetrů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.
Úvod do grošového období (9) Čištění, patinování a konzervace mincí
Součástí vědomostí sběratele mincí grošového období by měla rozhodně i znalost, jak se o mince starat, aby neztratily svou autentičnost, nebo abychom je neopatrným zacházením neponičili.
Ke každému materiálu se kvůli jeho fyzikálním a chemickým vlastnostem musíme chovat jinak. Následující řádky popisují podrobně jak na to.
Zlato
Zlato těžko oxiduje, a protože většina zlatých mincí byla vyražena z kvalitního a téměř čistého kovu, odolávají úspěšně chemickým vlivům jak půdy či vody (a to i mořské), tak i vlivům atmosférickým. Přec ale existuje jedna nepříjemná povrchová vada čas od času se vyskytující na zlatých ražbách. Bývá označována jako tzv. červená rez. Průvodním jevem výskytu této rzi je přepálení zlata – jeho vystavení vysoké teplotě (například při požárech). Hlavní příčinou tohoto jevu je přítomnost mědi v mincovní slitině takto postižených mincí. Protože měď za vysokých teplot snáze oxiduje, stačí i její nepatrné množství, ve kterém přichází v kovu zlatých ražeb, aby přešla do podoby nižšího kysličníku mědi – kysličníku měďného (Cu2O). Ten pak nepříjemně přikrášlí povrch mincí červenými skvrnkami.
Kysličník měďný je značně stálý, a proto je i jeho odstranění z povrchu zlatých mincí problematické. Nejvhodnější bývá odstranit skvrny roztokem manganistanu draselného (KMnO4), okyseleným kyselinou sírovou, opatrným nanášením skleněnou tyčinkou na postižená místa. Jindy se zase užívá k vyčištění spáleného zlata kyseliny solné, nebo boraxu (tetraboritan sodný).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
ZLATÉ MINCE .CZ