BRITANNIA - STŘÍBRNÉ MINCE
(
1 produktů v prodeji.
)
BRITANNIA - MOTIV S TRADICÍ DVOU TISÍCILETÍ
První mince s tímto motivem razil již římský císař Claudius 46 let
před naším letopočtem. Na mincích najdeme nápis "DE BRITAN", "DE
BRITANN", "DE BRITANNI", nebo "DE BRITANNIS". První mince obsahovaly
vyobrazení mužské postavy dnes je však Británie zpodobňována jako žena.
Za vlády Karla II - 1672 kdy se Británie na mince vrátila převažoval
motiv sedící postavy. V letech 1901 až 1930 se objevil nový motiv
stojící Británie. Autorem současných mincí je sochař Philip Nathan. Zda
bude Británie i na Euro mincích není ještě rozhodnuto.
ČASOPIS MINCE A BANKOVKY Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.
Ze světa kovových známek (2) Platidla internačních táborů Platidla s platností zřetelně ohraničenou plotem z ostnatého drátu nebo vysokou zdí prorostlou palebnými posty, to jsou táborová platidla – platební prostředky moderní společnosti.
Převážná většina těchto platidel vznikla ve XX. století1, kdy četné válečné konflikty, počínajíce búrskou válkou (1899–1902), byly příznivou dobou pro vznik a široké rozšíření platidel zejména zajateckých táborů, které pro internované nepřátelské vojáky tiskly či razily obě bojující strany2. Totalitní režimy XX. století zavedly v koncentračních a pracovních táborech a věznicích speciální platidla i v mírových dobách3, zvláštní platidla s označením Quittung (potvrzenka) obíhala v Němci zřízených židovských ghetech druhé světové války.
Většina táborových platidel – poukázky a potvrzenky, patří do oblasti notafilie. Mince a kovové známky byly ve válečných dobách raženy pro nedostatek kvalitních barevných kovů ponejvíce ze zinku, železa a hliníku4, a tak vzhledově připomínají soudobá nouzová platidla. Táborová platidla však nebyla vydána pro nedostatek oběživa v době krize peněžního systému a nejsou tudíž nouzovými platidly, s nimiž byla v minulosti často i na základě vnější podoby v numismatické literatuře spojována a zaměňována. Měla většinou charakter peněžních pracovních známek5, které byly popsány v M+B 1/2011. Jejich nominální hodnota zněla na domácí měnu, nemusela ale být striktně závislá na jejím kurzu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
Anomálie na pražských groších Karla IV. (3) Písmo a chyby v opisech na pražských groších Karla IV. Pražské groše lze časově třídit i podle typu a charakteru písma. Chce to však jistou míru zkušenosti.
V ustálené kresbě gotické majuskule je totiž daleko obtížnější postřehnout jeho individuální rozdíly než u ostatních prvků mincovního obrazu. U Karlových grošů, na rozdíl od grošů Václava II. a Jana Lucemburského, je situace ztížena tím, že oboustranně dobře čitelné ražby jsou poměrně vzácné.
Tuto problematiku již v minulosti správně zhodnotil Karel Chaura, když napsal: „Smolík při popisu grošů neudává velikost a praví, že groše Karla IV. jsou většinou špatně zachovalé, což dlužno opraviti v tom smyslu, že jsou špatně ražené. Nejasnost rázu byla zaviněna jednak tenkým střížkem, hlavně však rychlou a nedbalou prací mincířů (pregéřů) a nikoli špatnou zachovalostí, kterou by způsobovalo opotřebování povrchu mince dlouhým oběhem, čímž by poklesla i váha grošů.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
TROYSKÁ UNCE NENÍ UNCE
Troyská unce představuje hmotnost odpovídající 31.1 gramům v metrické soustavě. Označuje se zkratkou Oz. Je nejrozšířenější měrnou jednotkou ve světě investičního zlata. Zejména pak co se týká investičních zlatých mincí. Ty se razí obvykle právě ve hmotnosti jedné troyské unce a jejich částí. Poloviny, čtvrtiny a desetiny. I cena zlata na burze se udává vůči jedné Oz. Prostá unce však má hmotnost pouze 28 gramů. Proto je slovo troyská u nás důležité!
ZLATÉ MINCE ČNB
ČNB vydává pamětní zlaté mince. Stejně jako investiční zlaté mince dovážené ze zahraničí jsou osvobozeny od DPH. Jedná se o jediné české mince, resp. mince s nominální hodnotou vyjádřenou v české měně, které jsou od daně osvobozeny. Díky nízkému nákladu však mají vysokou sběratelskou hodnotu.