100. VÝROČÍ WASHINGTONSKÉ DEKLARACE
500 Kč 2018
Česká národní banka vydala stříbrnou minci u příležitosti 100. výročí vzniku Prohlášení nezávislosti československého národa, které předznamenalo vznik samostatného státu. Pamětní mince v nominální hodnotě 500 korun je k dostání od 17. října 2018.
Prohlášení nezávislosti československého národa, známé také jako Washingtonská deklarace, vzniklo ve dnech 13. až 16. října 1918 a o den později, 17. října 2018, je Tomáš Garrigue Masaryk předal americké vládě a prezidentu Woodrowu Wilsonovi. Deklarace požadovala úplnou samostatnost českého a slovenského národa a spojení Čechů a Slováků v jednom nezávislém státě. Tento základní dokument tehdejšího zahraničního odboje formuloval zásady občanských svobod, vnitřní i zahraniční politiku a státní systém budoucího Československa. To vzniklo jen o 11 dnů později, 28. října 1918. Prohlášení nezávislosti československého národa určené v době svého vzniku především dohodov ým mocnostem vypracovala prozatímní československá vláda. Vytkla v něm hlavní cíle nového státu, ve kterých se distancovala od mírových nabídek ústředních mocností usilujících o kompromisy v otázkách státní samostatnosti Čechů a Slováků.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.
POKLADY LATINSKÉ AMERIKY
Cesta k nezávislosti Nové Granady a Gran Colombia 1821–1830
Španělské državy v Americe byly tvořeny dvěma místokrálovstvími. V Severní a Střední Americe to bylo Nové Španělsko a v Jižní Americe místokrálovství Peru. Z něho se roku 1717 vyčlenilo třetí místokrálovství Nová Granada rozkládající se na území dnešního Ekvádoru, Kolumbie, Panamy, Venezuely, severovýchodní části Peru, západní části Guyany a severní části Brazílie. 1776 pak přibylo čtvrté místokrálovství La Plata se sídlem v Buenos Aires jehož součástí byla území Argentiny, Uruguaye, Paraguaye a Bolívie.
Války za nezávislost
K rozpadu španělského impéria v Americe přispěly napoleonské války. Francouzská invaze na Iberský poloostrov, útěk portugalské královské rodiny do Brazílie 1807 a okolnosti doprovázející abdikaci španělských monarchů Karla IV. a Ferdinanda VII. na jaře 1808 zažehly ve španělské Americe vlnu povstání. Začaly vznikat junty, které měly zabezpečit nezávislost jednotliv ých regionů na Francii. Úspěšné byly v Nové Granadě (Kolumbie), Venezuele, Chile a Río de la Plata (Argentina).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.