Korunovace Přemysla Otakara I. Zlatá bula sicilská na pamětní medaili
Pamětní medaile upomínající na vládce Českého království jsou mezi tuzemskými
sběrateli velmi oblíbené. Oprávněný zájem však budí i v zahraničí.
Naposledy se
o tom přesvědčili zástupci Pražské mincovny, kteří na letošní světové výstavě
v Singapuru vystavili i medaili Korunovace Přemysla Otakara I. – Zlatá bula sicilská.
Medaili věnovanou památce českého krále Přemysla Otakara I. razí Pražská mincovna ve zlatém i stříbrném provedení. Samozřejmostí jsou kovy nejvyšší ryzosti. „Autorem předlohy je akademický sochař a medailér Zbyněk Fojtů, který je podepsán i pod další zdařilé návrhy ze série Korunovace českých králů,“ upřesnil předseda představenstva Pražské mincovny Pavel Trtík. Stejně jako další medaile s typickou značkou lví stopy, ani tento titul nemohl chybět na světových výstavách v Berlíně a v Singapuru, kde letos mincovna otevřela svůj stánek
„S potěšením jsme konstatovali, že se můžeme poměřovat i s tou nejvyspělejší světovou produkcí a s dobrým vědomím tak v zahraničí šířit tradici české medailérské školy. Ohlas odborné veřejnosti byl pro nás opravdu povzbuzující,“ poznamenal Pavel Trtík.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (4)
Řím – od království (přes republiku) k císařství
Kdyby už peníze nebyly vynalezeny, postarali by se o to určitě staří Římané. Jejich pragmatický vztah k tomuto prostředku směny vyjadřuje nesmrtelná věta PECUNNIA NON OLET (peníze nesmrdí), inspirovaná ekonomickou politikou císaře Vespasiána. Pojmenování peněz ve větě, která se císaři přisuzuje, vytvořili jeho dávní předkové. Jejich prvotním platidlem byl dobytek – PECUS. Když pak začali platit kusy kovu na váhu, pojmenovali je PECUNNIA.
„Vítej domů Kornelie. Tak jaké to bylo v Římě?“ Příchozí si přisedl k sousedovi pod olivovník a rozpovídal se. „Klid a zároveň trochu smutno. Teď, po smrti císaře, je vládcem Marcus Aurelius. Dělá to dobře a na svého předchůdce nezapomíná. Však jsem si také přinesl památku.“ Soused Tulius vzal s úctou do prstů minci s orlem a opisem CONSECRATIO a povzdechl: „Je to tak, Antoninus Pius byl velký člověk, ale teď už je bohem“. Jeho přítel přizvukoval: “Máš pravdu a já pořád lituji, že jsem se tehdy nedostal na slavnost a neviděl orla vzlétat z hranice“. Takzvané konsekrační mince, ke kterým se ještě vrátíme, patří až do doby panování římských císařů. Při sledování počátků v ý voje římského mincování je ale potřeba se vrátit o hodně zpátky. Jestliže si antické Řecko musíme promítat na více oblastí jižní Evropy a Středomoří, pak Řím si spojujeme především s Apeninským poloostrovem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
