Dukáty Karla IV.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

KRIZE OBĚŽIVA V ANGLII NA KONCI 17. STOLETÍ (1) Padělatelé, okrajovači a William Chaloner
Anglie byla koncem 17. století rájem pro padělatele.

Ručně ražené mince přímo sváděly k padělání a okrajování mincí bylo celonárodní zábavou již od středověku. Koruna se sice pokoušela problémy řešit zavedením strojové ražby, ale padělatelé brzy dokázali prolomit nové ochranné prvky. Anglické stříbro mizelo ve velkém do Francie a obyvatelstvo se bouřilo. V neklidné době se objevil padělatel, který měl ambice i schopnosti: William Chaloner.

Anglické oběživo koncem 17. století
Koncem 17. století obíhaly v Anglii převážně starší ručně ražené mince. Ty byly díky svému opotřebení a nepravidelnému tvaru snadnou kořistí podnikavých jedinců, kteří z nich s pomocí nůžek a pilníků okrajovali zlomky stříbra. Ručně ražené mince nepředstavovaly žádnou výzvu ani pro padělatele. Falza byla odlévána z běžných kovů jako olovo nebo měď a poté postříbřena. Problémy s paděláním a okrajováním měly odstranit nové strojově ražené mince. První pokusy se strojovou ražbou proběhly již za vlády Alžběty I., kdy Francouz Eloye Mestrelle roku 1561 použil koňskou silou poháněný šroubový lis. Kvalita strojově ražených mince byla nepoměrně vyšší ale Mestrelle byl jako cizinec neoblíbený a jeho stroje byly pracovníky mincovny vnímány jako hrozba pro jejich zaměstnání.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.

NÁMĚTOVÁ NOTAFILIE (1) Světci na středoevropských bankovkách
Podobně jako v případě filatelie se i mnoho sběratelů bankovek zabývá při tvorbě svých sbírek ryze grafickou stránkou věci.

Velmi populární je tak například námětová notafilie zabývající se faunou a florou, architektonickými a přírodními památkami, či významnými osobnostmi veřejného života. Vedle umělců, politiků a slavných vojevůdců se pak lze v našem prostoru setkat i se zajímavým tématem světců a národních patronů, na které se zaměříme v následujících řádcích.

Svatý Václav
Téma národních světců se nevyhnulo ani našim domácím bankovkách. Už za nerealizovaných návrzích z dob první republiky se lze setkat s náboženskými motivy. První realizovanou bankovkou se však stala až protektorátní pětitisícikoruna z roku 1944. Portrét knížete Václava zde vytvořil rytec Tiskárny bankovek Národní banky Protektorátu Čechy a Moravy Jindřich Schmidt, kterému byla předobrazen slavná Myslbekova jezdecká socha na pražském Václavském náměstí. Snahy zařadit portrét našeho hlavního zemského patrona i na papírová platidla se objevovaly už za první republiky, kdy vrcholily především v době tzv. svatováclavského milénia. K realizaci však došlo právě až za Protektorátu. Značnou roli zde hrála především okupační správa, která cíleně zneužívala svatováclavský kult coby důkaz sounáležitosti českých zemí s říší.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2016.

TROYSKÁ UNCE NENÍ UNCE

Troyská unce představuje hmotnost odpovídající 31.1 gramům v metrické soustavě. Označuje se zkratkou Oz. Je nejrozšířenější měrnou jednotkou ve světě investičního zlata. Zejména pak co se týká investičních zlatých mincí. Ty se razí obvykle právě ve hmotnosti jedné troyské unce a jejich částí. Poloviny, čtvrtiny a desetiny. I cena zlata na burze se udává vůči jedné Oz. Prostá unce však má hmotnost pouze 28 gramů. Proto je slovo troyská u nás důležité!

SLITEK MUSÍ MÍT SÉRIOVÉ ČÍSLO

Každý slitek tak může být vždy jednoznačně identifikován. Podobně jako u číslovaných bankovek, lze následně i u investičních zlatých slitků sledovat jejich původ a transakce s nimi prováděné. Číslo musí být vyraženo přímo do slitku. Uvedení identifikačního čísla na přiloženém certifikátu není z hlediska zákona o DPH dostačující. Neoznačený slitek nemůže být od DPH osvobozen.

ZLATÉ MINCE ČNB

ČNB vydává pamětní zlaté mince. Stejně jako investiční zlaté mince dovážené ze zahraničí jsou osvobozeny od DPH. Jedná se o jediné české mince, resp. mince s nominální hodnotou vyjádřenou v české měně, které jsou od daně osvobozeny. Díky nízkému nákladu však mají vysokou sběratelskou hodnotu.

SPOŘENÍ DO ZLATA JE HAZARD

Spoření do zlata představuje nejrizikovější typ obchodu se zlatem. Velmi často se jedná pouze o zástěrku podvodných obchodů fungujících na principu 'Ponziho schéma'. I když se prezentuje jako finanční produkt a slibují svým klientům zhodnocení, o finanční produkt se nejedná a banky jej nenabízí. Z pohledu zákona se jedná o komoditu (věc) prodávanou na splátky. Proto provozovatelé takových služeb nepodléhají kontrole ČNB.