20. let Vídeňských Filharmoniků
Zlatou investiční minci Vídeňský Filharmonik ( Wiener Philharmoniker ) razí státní rakouská mincovna ve Vídni. Zakoupit ji můžete běžně ve čtyřech různých velikostech. Je proto dostupná opravdu pro každého.
Zlatou investiční minci Vídeňský Filharmonik ( Wiener Philharmoniker ) razí státní rakouská mincovna ve Vídni. Zakoupit ji můžete běžně ve čtyřech různých velikostech. Je proto dostupná opravdu pro každého.
Úspěšný příběh této zlaté mince započal v roce 1989. Již čtyřikrát, v letech 1992, 1995, 1996 a 2000 byla tato mince na koncertě zlatých investičních mincí jednoznačně světovou špičkou. Dnes je mince ražená ze zlata s nejvyšší ryzostí ( z 1000 dílů je 999.9 čisté zlato ! ) jedinou investiční mincí s nominální hodnotou eura a zlatou investiční mincí Evropy.
V letošním roce slaví Vídeňský Filharmonik své dvacáté narozeniny. K tomuto výročí bude vídeňská mincovna vydávat mimořádnou edici těchto oblíbených mincí.
Ta je mimořádná především svými rozměry. Každá mince vydaná v rámci této jubilejní ražby bude vážit rovných dvacet troyských uncí. To je přibližně 622 gramů.
Autorem výtvarného návrhu mince je Thomas Pesendorfer. Na licní straně mince jsou velké varhany v Zlatém sále vídeňského Musikvereinu, sídla Vídeňské filharmonie a text "REPUBLIK ÖSTERREICH 20 UNZE GOLD 999,9 2000 EURO" udávající hmotnost, ryzost a nominální hodnotu mince. Rub mince zdobí hudební nástroje Vídeňské filharmonie a text "WIENER PHILHARMONIKER".
Ražba mince bude zahájena 16.10.2009. Tento den bude i určující pro stanovení konečné ceny těchto mincí.
Zájemci si ji však mohou rezervovat již nyní na stránkách www.Zlate-Mince.cz. Náklad mincí je omezen na cca 6000 ks. Více jich vydáno nebude. Na řadu sběratelů se proto vůbec nedostane.
Tato skutečnost je o to zajímavější že vídeňská mincovna je známá pro svůj konzervativní přístup k emisi mincí a tak je jisté že tato výjimečná ražba mincí se nadlouho nebude opakovat. "Velcí" Filharmonici proto zůstanou výjimečnými exempláři ve sbírkách numismatiků i v portfoliu investorů.
Bílé peníze Vladislava II. Jagellonského Stručný úvod do problematiky
Za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) se v roce 1483 v kutnohorské mincovně začalo s ražbou nového nominálu, a to bílého peníze.
Tato mince se následně, s určitými přestávkami, razila po dobu více než 130 let až do období protihabsburského stavovského povstání (1618–1620).
Přestože se mincovnictví Vladislava II. Jagellonského těší poměrně značnému zájmu numismatiků, pro jeho bílé peníze to neplatí. Ty stojí jednoznačně ve stínu
Vladislavových pražských grošů. Z tohoto důvodu nepřekvapí, že současná věda postrádá jejich moderní komplexní typologický rozbor, který nahrazují sice kvalitní, ale v ně
kterých ohledech zastaralé práce Karla Castelina. Navzdory jeho publikovaným příspěvkům se při popisech pozdějších nálezů setkáváme nezřídka jen s informací o počtu bílých
penízů v daném souboru, aniž by jim byla věnována nějaká další pozornost. O určitý koncepční posun ve studiu bílých penízů se dále pokusili již jen Jaroslav Šůla a Karel Peukert a nověji se jim věnoval Jiří Chvojka.
Již Emanuel Leminger konstatoval, že s ražbou bílých penízů, označovaných také jako denáry české, se započalo v pondělí před sv. Řehořem čili 10. března roku 1483. Jakost nového nominálu byla stanovena na sedm lotů (438/1000) a jeho hodnota na jednu sedminu pražského groše, resp. na dva malé (černé) peníze. Jako tyto nejstarší bílé peníze jsou v literatuře tradičně uváděny dvoustranné mince, které na lícní straně nesou obraz českého lva.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.