DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
Rašínova reforma První československé státovky
V průběhu první světové války došlo k postupnému znehodnocování národních měn, což následně vedlo k růstu inflace.
Díky vysokému zadlužení a nedostatku zboží i surovin se většina zúčastněných zemí na podzim roku 1918 ocitla na pokraji nejen průmyslového, ale i ekonomického vyčerpání.
Hospodářským potížím se nevyhnulo ani Rakousko-Uhersko, které už 4. 8. 1914 přijalo císařské nařízení, kterým se Rakousko-Uherská banka (RUB) zbavila povinnosti krýt papírová platidla nejméně ze dvou pětin zlatem a předkládat veřejnosti týdenní a výroční výkazy o své činnosti1. Díky narůstajícímu nedostatku finančních prostředků přešel stát v polovině roku 1915 k přímým půjčkám u RUB a to formou státních dluhopisů, u kterých setrval až do konce války, kdy jeho celkový dluh vůči centrální bance dosáhl úrovně 39,3 mld. K, přičemž větší část 25 mld. K připadala na vrub průmyslově vyspělejšího Předlitavska. Uvolněná měnová politika měla mimo jiné i za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad2 Rakousko-Uherské banky 1589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
České peníze v mobilech Detailní prohlídka současných platidel
Česká národní banka představila aplikaci České peníze, která umožňuje detailní prohlížení
českých bankovek a mincí v mobilních zařízeních iPod, iPhone a iPad.
Uživatelé ji mohou použít jako návod ke kontrole ochranných prvků českých bankovek, zahraniční turisté se s její pomocí seznámí s českou měnou.
Aplikace České peníze nabízí detailní snímky a popisy všech platných vzorů českých bankovek a mincí. Může ji proto používat každý, kdo chce mít po ruce jednoduchý návod na určování
pravosti a platnosti českých peněz, ale třeba i turisté, kteří poprvé cestují do České republiky a neznají zdejší měnu.
„Jsme jednou z prvních centrálních bank v Evropské unii, která využila nových technologií k informování občanů o bezpečnostních prvcích bankovek. To bereme jako součást plnění našeho
zákonného mandátu, jímž je starost o hladký peněžní oběh,“ uvedl Marek Petruš, ředitel komunikace a mluvčí ČNB.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012
