Numismatist’s safe Návod pro jednoduchou a rychlou obsluhu
V předchozím čísle časopisu Mince a Bankovky jsme vám představili program pro správu numismatických sbírek. Mnoho čtenářů nám psalo, že by se rádi tomuto softwaru dostali na kloub.
Pro uživatele méně sběhlého v práci s počítačem může být maličko matoucí. Na tomto návodu však ukážeme, jak je program jednoduchý a jak uživateli vychází vstříc.
První start programu je velice jednoduchý. Po spuštění aplikace stiskněte z nabídky tlačítko Přidej. V následujícím dialogu vytvořte název své sbírky.
Označte nově vytvořenou sbírku a tlačítkem Otevři do ní vstupte. Tlačítko Přejmenuj umožňuje změnit název sbírky.
Nyní můžete připravit parametry své sbírky. V menu Odkazy vstupte postupně do všech nabídek, v nichž si následujícím způsobem můžete vytvořit šablony pro periodicky se opakující parametry, jako je například stát, mincovna, panovník, tvar, typ mince apod.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.
Mincovnictví Přemysla I. Otakara
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.
Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.
Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším
změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha
českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
ZLATÉ MINCE .CZ