Emisní plán ČM 2016.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Ze světa kovových známek (8) Známky na chléb
Kovové známky – poukázky k odběru chleba jsou značného stáří. Již v antickém Římě byly mezi římský lid rozdávány olověné tessery zvané frumentarie pro bezplatný příděl obilí, později i chleba římské chudině.

Za nejstarší českou kovovou známku, za níž bylo možné obdržet chléb, byla považována ražba, kterou popisuje Vilém Killian v prodejním katalogu své sbírky1. Jak stojí v poznámce u této mosazné ražby s božím okem a opisem SPEIS DER ARMEN 1771 na líci a nápisem GUT – FÜR EINEN – TAG2 na rubu, dostávali za ni v době nouze L. P. 1771 chudí na Staroměstském náměstí chléb. Popis této známky se shoduje s německými známkami vydanými v Mnichově (obr. 1), je nepravděpodobné, že by se stejné známky užívaly i v Praze. Zda Vilém Killian známku vydával za českou, aby zvýšil její atraktivnost pro potencionální české zájemce, či o jejím německém původu nevěděl, není známo. V pozdějších soupisech českých ražeb již tato položka není uvedena. Z Německa je známa celá řada historických poukázek na chléb pro chudé, vydávaných v dobách nouze zejména v 18. a počátkem 19. století městy, vrchností, dobročinnými spolky či kostely a církevními provinciemi. Nejznámější jsou známky Elberfeldského obilného spolku (Elberfelder Korn Verein), jejichž prostřednictvím se v letech 1816–1817 zmírňoval dopad neúrody a následný strmý nárůst cen potravin na nejchudší vrstvy obyvatelstva

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012

1000 Pengö, 1. 7. 1927 Varianty maďarské bankovky, Pick 94
Jsem sběratel papírových platidel se specializací na maďarské bankovky.

Sbírám známé varianty a hledám neznámé varianty. Po zavedení internetu se mi dost rozšířily možnosti a tak jsem mnoho variant zaregistroval právě na webových stránkách sběratelů maďarských bankovek nebo na internetových aukcích. Je docela zajímavé, že stále nacházím nové a nové varianty. Hlavní zdroje informací jsou však mezi sběrateli a obchodníky.

A tak mohu konstatovat, že mám v evidenci varianty které dosud nejsou popsány v žádných, a to ani specializovaných katalozích (ani maďaských...). Rád bych nyní prezentoval varianty na jedné z nejkrásnějších a nejvzácnějších bankovek Maďarska – na 1000 Pengö, 1. 7. 1927.

Bankovka je tištěna hlubotiskem, v převážné barvě modré. Je nejen velmi pěkná, ale má vazbu na český stát a to hned dvakrát.

Po krátkou dobu platila i na našem území a to 2. 11. 1938–26. 6. 1945

Na rubové straně je přepis obrazu Gyuly Benczúra s názvem Křest svatého Štěpána I. v roce 984 českým biskupem. Přepis obrazu do rytiny provedl Franke Ruppert.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.

TROYSKÁ UNCE NENÍ UNCE

Troyská unce představuje hmotnost odpovídající 31.1 gramům v metrické soustavě. Označuje se zkratkou Oz. Je nejrozšířenější měrnou jednotkou ve světě investičního zlata. Zejména pak co se týká investičních zlatých mincí. Ty se razí obvykle právě ve hmotnosti jedné troyské unce a jejich částí. Poloviny, čtvrtiny a desetiny. I cena zlata na burze se udává vůči jedné Oz. Prostá unce však má hmotnost pouze 28 gramů. Proto je slovo troyská u nás důležité!

INVESTIČNÍ ZLATO NENÍ ZATÍŽENO DANÍ Z PŘIDANÉ HODNOTY

Tento fakt dělá z investičního zlata naprosto jedinečnou komoditu. Zlato jsou tak jediné reálné aktiva, osvobozené od daně. Své finanční prostředky proto můžete převést na investiční zlato bez daňové penalizace. Pro zlato je to obrovská přednost. Proto lidé investují do zlata raději než do stříbra, diamantů, starožitností, umění, obrazů nebo nemovitostí. Ty všechno jsou zatíženy DPH ve výši 21 procent.

ZLATÉ MINCE ČNB

ČNB vydává pamětní zlaté mince. Stejně jako investiční zlaté mince dovážené ze zahraničí jsou osvobozeny od DPH. Jedná se o jediné české mince, resp. mince s nominální hodnotou vyjádřenou v české měně, které jsou od daně osvobozeny. Díky nízkému nákladu však mají vysokou sběratelskou hodnotu.

SPOŘENÍ DO ZLATA JE HAZARD

Spoření do zlata představuje nejrizikovější typ obchodu se zlatem. Velmi často se jedná pouze o zástěrku podvodných obchodů fungujících na principu 'Ponziho schéma'. I když se prezentuje jako finanční produkt a slibují svým klientům zhodnocení, o finanční produkt se nejedná a banky jej nenabízí. Z pohledu zákona se jedná o komoditu (věc) prodávanou na splátky. Proto provozovatelé takových služeb nepodléhají kontrole ČNB.