Izraelské muzeum
Nová izraelská zlatá investiční mince z řady Jeruzalém ze zlata
Řada zlatých investičních mincí Jeruzalém ze zlata v nominální hodnotě 20 NIS započala před pěti lety ražbou první mince s motivem Davidovy věže. Každoročně byla tato řada s motivy pamětihodností Jeruzaléma doplněna o další vydanou minci. (Viz: Jeruzalém ze zlata, M&B 6/2014).
Letos v květnu byla řada doplněna o další investiční minci s motivem Izraelského muzea v Jeruzalémě, které oslavilo padesáté výročí své existence. Předchůdcem muzea bylo Muzeum Becalel, založené roku 1912 vedle stejnojmenné školy výtvarných umění. Muzeum bylo později umístěno do budovy postavené roku 1929 na ulici Shmuel Ha-Nagid. Koncem padesátých let minulého století stávající budova již nevyhovovala instituci, která vedle stálých expozic židovského a izraelského umění měla sbírku 23 tisíc předmětů judaiky, tisíc obrazů a 13 tisíc grafik, sbírku 17 tisíc mincí, nemluvě o bohaté archeologické sbíce pocházející z vykopávek v Izraeli, Persii, Egyptě a v dalších zemích.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
Moravské mince doby husitské Zajímavé aukce z Nume.cz
V letech 1419-1458, v době husitského revolučního rozvratu a po celé následující dlouhé období politické stabilizace českého království, zůstávala nejvýznamnější moravská města pevnou oporou katolické císařské, královské a markraběcí moci.
Zatímco mocenská většina Čech se dlouhodobě přiklonila na stranu revoluce, na Moravě zůstávala vrcholná politické moc v rukou jejích odpůrců. Mince z této doby slouží jako doklady hospodářského a politického rozmachu moravských měst.
Po smrti Václava IV. (+1419) se vlády na Moravě ujal Václavův nevlastní mladší bratr a římský císař Zikmund Lucemburský (+1437). Tento vývoj vyvrcholil v roce 1423, kdy byl ze Zikmundovy iniciativy jmenován moravským markrabětem Albrecht Rakouský z rodu Habsburků (+1439) a Morava tak byla fakticky, až do zvolení Albrechta Rakouského českým králem, odtržena od Čech.
Období 20. a 30. let 15. století patří s ohledem na intenzitu a různorodost ražby k nejvýznamnějším kapitolám středověkého moravského mincovnictví. Za zcela odlišných ekonomických a politických okolností navázala moravská mincovní výroba doby husitské, po krátké proluce v letech 1411-1419, na bohatou mincovní činnost moravského markraběte Jošta (+1411) reprezentovanou staršími dvoustrannými ražbami denárového typu s písmeny IO a mladšími jednostrannými penězi a haléři fenikového typu se šachovanou orlicí raženými od 90. let 14. století.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013