Inspirace ve starověku Moderní oběžné izraelské mince
Každá země má zájem o uchování své historie jako celku v kolektivní paměti národa, ale i o uchování paměti na významné mezníky svých dějin či na vynikající osobnosti vědy, kultury, umění nebo státnosti, které svůj národ proslavily.
Jednou z možností jak připomenout dějinné události nebo význačné historické osobnosti, je tyto události či osobnosti zvěčnit na poštovních známkách či na mincích, ať již pamětních nebo oběžných. Známky a mince jsou ty, s nimiž se lidé většinou denodenně setkávají. Bývalé Československo (1918-1992) mělo v tomto ohledu opravdu dlouholetou tradici. Většina československých pamětních mincí připomínala historické momenty v životě Čechů a Slováků nebo významné osobnosti jejich dějin. Není jistě nutné zdůrazňovat, že československé pamětní mince mají kromě své velké historické výpovědní hodnoty i vynikající uměleckou úroveň. Také dnešní oběžné mince České republiky čerpají z bohatých českých dějin. Mince 1 Kč nese reliéf stylizované svatováclavské koruny, 2 Kč zdobí reliéf velkomoravského gombíku, na 10 Kč je vyobrzaen brněnský hrad Špilberk ze 13. století, 20 Kč zdobí reliéf jezdecké sochy svatého Václava (zavražděn r. 935) a na 50 Kč je panorama Hradčan, sídla českých králů a prezidentů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
Ze světa kovových známek (17) Materiály účelových známek (2)
Tento díl se tak trošku vymyká názvu seriálu. K výrobě účelových známek byly totiž užívané i nekovové materiály.
Již v první polovině 19. století se vyráběly někdy i svépomocí známky z lepenky nebo kartonu, často kruhové a podobné tak mincím, kterých se do současnosti vzhledem malé trvanlivost papíru dochoval pravděpodobně pouhý zlomek.
Byly to známky užívané především v zemědělství, kde potvrzovaly odvedenou práci v časovém nebo úkolovém pojetí. Staršími jsou známky robotní, později vznikaly z tuhého papíru i známky chmelové. Příkladem podomácku zhotovené papírové chmelovky je známka Cyrila Vitnera z obce Hředle na Rakovnicku (obr. 1). Kartónová peněžní známka či nouzovka, kterou vydal J. Wetzler ze Žatce, byla vytištěna v odborném závodě (obr. 2). Vedle různých druhů kartonu a tuhého papíru se užíval i prešpán - chemicky tvrzená lepenka. Na tento odolnější materiál šlo nejen tisknout, ale i do něj razit (obr. 3).
Přechodem mezi známkami kovovými a papírovými jsou ražby na kovem plátované lepence. Byly ražené jako kovové známky a sloužily vesměs k reklamním účelům. Typickým zástupcem této kategorie je známka Exportního pivovaru a. s. Velké Březno, jejíž materiál je lepenka plátovaná měděnou vrstvou (obr. 4). Podobného provedení jsou známky pařížských veřejných domů. Zde ražba nevěstince U hezkých holek (krásných slepic) v ulici Blondel 32 v Paříži (obr. 5), který proslavil spisovatel Henry Miller.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
ZLATÉ MINCE .CZ