UPOZORNĚNÍ: Po dobu platnosti vládních omezení pohybu do 3.11. budeme objednané zboží pouze zasílat. Poštovné je zdarma. Osobní odběry ihned po ukončení omezení.
E-shop



Investiční stříbrné slitky

Slitky z ryzího stříbra jsou oblíbenou a dostupnou formou dlouhodobé investice do drahých kovů. Není osvobozeno od DPH. K dostání na zlate-mince.cz

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
Bílé peníze Vladislava II. Jagellonského Stručný úvod do problematiky
Za vlády Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) se v roce 1483 v kutnohorské mincovně začalo s ražbou nového nominálu, a to bílého peníze.

Tato mince se následně, s určitými přestávkami, razila po dobu více než 130 let až do období protihabsburského stavovského povstání (1618–1620).

Přestože se mincovnictví Vladislava II. Jagellonského těší poměrně značnému zájmu numismatiků, pro jeho bílé peníze to neplatí. Ty stojí jednoznačně ve stínu Vladislavových pražských grošů. Z tohoto důvodu nepřekvapí, že současná věda postrádá jejich moderní komplexní typologický rozbor, který nahrazují sice kvalitní, ale v ně kterých ohledech zastaralé práce Karla Castelina. Navzdory jeho publikovaným příspěvkům se při popisech pozdějších nálezů setkáváme nezřídka jen s informací o počtu bílých penízů v daném souboru, aniž by jim byla věnována nějaká další pozornost. O určitý koncepční posun ve studiu bílých penízů se dále pokusili již jen Jaroslav Šůla a Karel Peukert a nověji se jim věnoval Jiří Chvojka.

Již Emanuel Leminger konstatoval, že s ražbou bílých penízů, označovaných také jako denáry české, se započalo v pondělí před sv. Řehořem čili 10. března roku 1483. Jakost nového nominálu byla stanovena na sedm lotů (438/1000) a jeho hodnota na jednu sedminu pražského groše, resp. na dva malé (černé) peníze. Jako tyto nejstarší bílé peníze jsou v literatuře tradičně uváděny dvoustranné mince, které na lícní straně nesou obraz českého lva.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.



Kdo byl Andragorás? Záhadní vydavatelé antických mincí
Kouzlo a tajemství řecké klasické numismatiky spočívá v různorodosti mincovních motivů, nominálů i vydavatelů. V období helénismu jsou emise měst či městských států doplněny nominály panovníků.

Zatímco klasické řecké antické mince doslova plýtvají obrazovými náměty, postavy bohů se střídají s totemovými zvířaty či božskými atributy, helénistické mince vykazují značnou námětovou rigiditu. Lícní stranu charakterizuje většinou portrét zprava (buď vydavatele, jeho předka nebo některého z bohů), rubní strana je vyhrazena pro božstvo a nápisy identifikující vydavatele.

Obecně proto platí, že rámcové určení helénistických mincí k jednotlivým vydavatelským domům či oblastem je jednoduší než v případě mincí klasických. Jejich přesné přiřazení konkrétnímu panovníkovi či dokonce lokalizování místa jejich vzniku je však mnohdy nesmírně obtížné. Situaci ztěžuje skutečnost, že následník často vydával mince s portrétem zemřelého předchůdce či zakladatele dynastie (Seleukovci, Ptolemaiovci), nebo s portréty svého dobrodince a podporovatele (např. nejkrásnější portréty Seleuka I. se dochovaly na ražbách pergamského vládce Filetaira).
Neméně potíží způsobuje opakování několika dynastických jmen v jednom rodě, (Antiochos, Seleukos, Alexandros, Apollodotos, Diodotos), extrémní případ je pak jméno Ptolemaios, které lze přečíst na všech egyptských epigrafických ražbách.
Samostatnou kapitolu a mnohdy badatelský oříšek představují ražby ve stylu emisí Alexandra Velikého. Jeho mince z drahých kovů byly napodobovány téměř sto padesát let po jeho smrti v mincovnách od Makedonie až po města v Malé Asii a Palestině. Rozhodnutí, zda mince vznikla za života velkého krále, je bez specializované literatury nemožné a mnohdy i přesto sporné. Stejně tak rozlišování mincoven pomocí mincovních značek je velmi diskutabilní.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011

SVATOVÁCLAVSKÁ KORUNA S DPH NEBO BEZ?
Svatováclavská koruna je stejně jako mnoho uměleckých předmětů vyrobena ze zlata vysoké ryzosti, splňující zákonné požadavky. Protože se však nejedná ani o platnou minci, ani o slitek z akreditované rafinérie, probíhal by její případný prodej s daní. Proto si pamatujte, že ne všechno zlato může být obchodováno legálně bez DPH.
LONDON FIX
Aktuální světová cena zlata na trhu, tzv. London fix je vyhlašována dvakrát denně nejvýznamnějšími obchodníky se zlatem. Touto cenou se řídí obchody o objemu min. 1000 Oz. Fyzicky alokované zlato ve formě zlatých investičních mincí nebo uzančních zlatých slitků se prodává za cenu mírně vyšší. Náklady na zpracování zlata do podoby investičních mincí a jejich distribuce tvoří navýšení prodejní ceny investiční mince vůči ceně zlata. Toto navýšení zvané premium je různé podle velikosti mincí, které kupujete.
SPOTOVÁ CENA. SPOT PRICE.
Spotová cena je tedy cena platná právě v ten okamžik, kdy ji věnujete svoji pozornost.
SLITEK MUSÍ MÍT SÉRIOVÉ ČÍSLO
Každý slitek tak může být vždy jednoznačně identifikován. Podobně jako u číslovaných bankovek, lze následně i u investičních zlatých slitků sledovat jejich původ a transakce s nimi prováděné. Číslo musí být vyraženo přímo do slitku. Uvedení identifikačního čísla na přiloženém certifikátu není z hlediska zákona o DPH dostačující. Neoznačený slitek nemůže být od DPH osvobozen.
www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2020 Zlaté mince - Numismatika