Jak se dělá mincovna (9) Dokončování mincovny
Jako na většině staveb, tak i na mincovně, byl začátek přestavby velmi rychlý a zavládlo všeobecné nadšení, jak se všechno stíhá. Znalci vědí, že něco pobourat a rozvrtat, to se daří zpravidla všude a každému.
Hrubá stavba je tak asi půlka celého díla.
Po impozantním rozjezdu, vždy přichází fáze vystřízlivění z přehnaného optimismu. Ne jinak to bylo u nás. Stavební práce byly naštěstí dokončeny podle stanoveného harmonogramu, ale vázlo to ostatní. Bylo nutné zprovoznit veškeré inženýrské sítě, udělat vlastní systém vytápění a zařídit nezávislý zdroj tlakového vzduchu, což byla nutná podmínka fungování lisů. Musela se provést rekonstrukce elektrických rozvodů a zřídit nové, na které bude napojen složitý řídící elektronický systém automatického chodu razících lisů. Rovněž mechanická část provozu lisů vyžaduje silný, stabilní příkon elektrické energie.
Speciální okruh byl vybudován pro nezbytné fungování bezpečnostních signalizací. V celé mincovně prakticky nebylo místo, které by nebylo nějak chráněno. Výsledný svazek bezpečnostních informací byl pak doveden na centrální pult Policie ČR v Jablonci.
Bezpečnostní opatření si vynutil fakt, že mincovna potřebovala mít nově zbudovánu výkonnou klimatizaci, protože větrání formou otevírání oken je nepřípustné. Byly vytvořeny místnosti pro manažery, mistry a ostatní personál. Pro rytce byla zřízena samostatná dílna v tichém prostředí s pohledem na zeleň stromů, za kterou se zrcadlí vodní plocha jablonecké přehrady. Kdo sem přišel, ten rytcům záviděl. Já jsem jim takové prostory ze srdce přál, protože oni se kvalitou své práce nejvíce zasloužili o věhlas mincovny.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.
Portugalsko Kolonie, kolonie a zase kolonie… 2
Tak jako ostatní evropské přímořské státy ani Portugalsko nemohlo zůstat pozadu, co kolonií se týká a tak malinký evropský stát začal vysílat své mořeplavce do dalekých krajin za účelem územního a ekonomického zisku ku prospěchu Portugalska
Stejně jako ostatní evropské přímořské státy ani Portugalsko nemohlo zůstat pozadu, co kolonií se týká a tak malinký evropský stát začal vysílat své mořeplavce do dalekých krajin za účelem územního a ekonomického zisku ku prospěchu Portugalska
V samém úvodu se přesuneme do země zvané Mosambik (Portugalská východní Afrika), která se nachází v jihovýchodní části afrického kontinentu při pobřeží Indického oceánu. Tuto krajinu objevil portugalský mořeplavec Vasco da Gama v roce 1498 s flotilou čtyř lodí. Mosambik v té době znamenal vlastně pouze ostrov při pobřeží, podle kterého se pojmenovala i pevnina. Na tomto ostrově počátkem 16. století probíhala výstavba velké pevnosti, pro kterou byly dováženy žulové kvádry až ze samotného Portugalska. Jednalo se o strategicky důležitou polohu ostrova umožňující rychle reagovat na jakkoliv vzniklou situaci. Dobrá základna pro obranu s výbornými kotvišti pro lodě a to vše přímo pod zdmi pevnosti. Obdobné pevnosti se poté počali stavět také na pevnině. Rokem 1505 počíná kolonizace dnešního území
Mosambiku. V druhé polovině 16. století byla podniknuta výprava zasahující 350 km do vnitrozemí za účelem hledání zlata.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.