Jednotlivé stříbrné mince ČR.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

MALEY GROSS Malé groše Rudolfa II .
Co přinesla doba Rudolfa II. nám numismatikům? Na to je jednoznačná odpověď: MALÝ GROŠ.

Je poměrně hodně sběratelů vládních mincí zemí Koruny české, kterým učarovala jedna z nejkrásnějších a typově nejrozmanitějších českých drobných mincí tolarové měny – malý groš. Šestnácté století a počátek sedmnáctého je v dějinách českého mincovnictví obdobím velmi významným.

Za doby Rudolfa II. pracovaly v Čechách čtyři mincovny: Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, jež se mimo jiné všechny podílely na ražbě malých grošů. Proč byl malý groš vlastně zaveden? Pro zodpovězení této otázky se musíme vrátit až do roku 1561. V srpnu tohoto roku byl pro všechny země Koruny české vydán nový řád o minci. Toto nařízení bylo jedním z kroků, kterými chtěl císař Ferdinand I. (1526–1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový řád o minci vycházel z říšského mincovního řádu, který byl již rok před tím uveden do praxe v rakouských zemích. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcar). Tento měnový systém sjednotil mincovnictví všech habsburských zemí mimo Uherské království. Z dřívějších typicky českých mincí se udržela pouze ražba bílého a malého peníze, jež byly potřeba především pro vnitřní směnu. Nadále směl obíhat pražský groš. Mincovní řád z roku 1561 nebyl v českých zemích přijat s velkým nadšením, protože stavům nebylo příliš po chuti utužování ústřední královské moci. Odpor byl nakonec tak silný, že císař Maxmilián II. (1564–1576) musel v roce 1573 potvrdit usnesení českého sněmu, že se země Koruny české vrátí opět k tolarové měně. Jelikož však nebyl ihned vydán nový mincovní řád, zahájily české mincovny ražbu mincí podle starého mincovního řádu Ferdinanda I. ze září 1547. Na základě toho byly v Čechách od roku 1573 raženy tyto mince: tolar a jeho díly, bílý groš, bílý peníz a malý peníz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012

Korunové bankovky (7)
V posledním čísle časopisu M & B (2/2011; ročník 4; str. 37–39) jsme ukončili přehled korunových bankovek emisí z roku 1953, vydanou již Státní bankou Československou (poslední bankovka této emise Pick# 86; 100 Kčs).

Následovala emise z roku 1958, zahrnující jedinou bankovku o nominální hodnotě 25 Kčs motivem Jana Žižky z Trocnova na A a Táborem na R. Kategorizačně odpovídá Pick# 87a a byla vydána v sérii S 01–40. Tato bankovka má svého následovníka v roce 1961 (viz dále).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011

ZLATÉ MINCE ČNB
ČNB vydává pamětní zlaté mince. Stejně jako investiční zlaté mince dovážené ze zahraničí jsou osvobozeny od DPH. Jedná se o jediné české mince, resp. mince s nominální hodnotou vyjádřenou v české měně, které jsou od daně osvobozeny. Díky nízkému nákladu však mají vysokou sběratelskou hodnotu.

SLITEK MUSÍ MÍT SÉRIOVÉ ČÍSLO
Každý slitek tak může být vždy jednoznačně identifikován. Podobně jako u číslovaných bankovek, lze následně i u investičních zlatých slitků sledovat jejich původ a transakce s nimi prováděné. Číslo musí být vyraženo přímo do slitku. Uvedení identifikačního čísla na přiloženém certifikátu není z hlediska zákona o DPH dostačující. Neoznačený slitek nemůže být od DPH osvobozen.

FIXACE CENY
Cena zlata se neustále mění. Okamžik její fixace je proto důležitý. Chcete-li zakoupit investiční zlato za cenu, která vám vyhovuje, dřív než se změní, proveďte úhradu vaší objednávky obratem. Tím dosáhnete okamžité fixace. Minulá výhodná cena samozřejmě nemůže být dodatečně fixována v nočních hodinách, mimo pracovní dobu obchodníků nebo ve svátky, kdy obchody se zlatem neprobíhají.

MONITOR CENY ZLATA. EUR/OZ.
Spotová cena je tedy cena platná právě v ten okamžik, kdy ji věnujete svoji pozornost. Sledujte aktuální cenu zlata na komoditních burzách. Pohodlně i na svém mobilu. Monitor ceny zlata můžete mít neustále otevřený.