Zlato 1795.97 $/Oz
Stříbro 23.32 $/Oz
Platina 1011.00 $/Oz
Paládium 1957.98 $/Oz
Zlato Numismatika



Lunární kalendář II - stříbrné mince s pozlaceným

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
Ze světa kovových známek (2) Platidla internačních táborů
Platidla s platností zřetelně ohraničenou plotem z ostnatého drátu nebo vysokou zdí prorostlou palebnými posty, to jsou táborová platidla – platební prostředky moderní společnosti.



Převážná většina těchto platidel vznikla ve XX. století1, kdy četné válečné konflikty, počínajíce búrskou válkou (1899–1902), byly příznivou dobou pro vznik a široké rozšíření platidel zejména zajateckých táborů, které pro internované nepřátelské vojáky tiskly či razily obě bojující strany2. Totalitní režimy XX. století zavedly v koncentračních a pracovních táborech a věznicích speciální platidla i v mírových dobách3, zvláštní platidla s označením Quittung (potvrzenka) obíhala v Němci zřízených židovských ghetech druhé světové války.
Většina táborových platidel – poukázky a potvrzenky, patří do oblasti notafilie. Mince a kovové známky byly ve válečných dobách raženy pro nedostatek kvalitních barevných kovů ponejvíce ze zinku, železa a hliníku4, a tak vzhledově připomínají soudobá nouzová platidla. Táborová platidla však nebyla vydána pro nedostatek oběživa v době krize peněžního systému a nejsou tudíž nouzovými platidly, s nimiž byla v minulosti často i na základě vnější podoby v numismatické literatuře spojována a zaměňována. Měla většinou charakter peněžních pracovních známek5, které byly popsány v M+B 1/2011. Jejich nominální hodnota zněla na domácí měnu, nemusela ale být striktně závislá na jejím kurzu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011



Počiatky razby grošov v Uhorsku a kremnická mincovňa
Razba grošov v Uhorsku za vlády Karola Róberta (1307– 1342) patrí síce medzi krátke, ale o to zaujímavejšie epizódy uhorského mincovníctva.

Jej začiatky sú doložené listinou vydanou Karolom Róbertom vo Visegráde 21. marca 1330, ktorou kráľ oboznámil prelátov a barónov Užskej župy o prenájme Smolníckej komory.

Čo je však dôležité, v listine sa presne vymedzuje akosť uhorských grošov a denárov. Na základe tejto najstaršej známej zmienky B. Hóman logicky posunul začiatok produkcie grošov na rok 1329 a správne usúdil, že môže byť spojená s udelením privilégií pre Kremnicu v predchádzajúcom roku. V listine vydanej vo Visegráde 17. novembra 1328 sa pojednáva o udelení privilégií pre kremnických hostí a zaručujú sa im slobody, aké majú v Kutnej Hore (Kuttunbana). Ďalej dostali hostia do slobodného užívania pás zeme dlhý dve míle, slobodnú voľbu richtára, prísažných a súdnu autonómiu. Spomínaný dátum sa všeobecne považuje za dobu založenia mincovne v Kremnici. Na tomto mieste však musíme poznamenať, že ťažba rúd tu prebiehala oveľa skôr. Dôkazom toho je aj fakt, že v spomínanej listine je Kremnica uvádzaná ako Cremnychbana, čiže sa tu už ťažili kovy a existovalo tu sídlisko. Pre nás je dôležité to, že príchodom hostí z Kutnej Hory, v ktorej bola v tej dobe jedna z najvýznamnejších mincovní vtedajšej Európy, sa začala dôležitá etapa uhorského mincovníctva.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.

I Mám rád ZLATÉ MINCE .CZ
www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2022 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.