Platidla v době převratu
Čím jsme (ne)platili před čtvrtstoletím
Pro první část názvu tohoto příspěvku jsme si vypůjčili pojem, kterým používal po roce 1919 předchůdce naší centrální banky, Bankovní úřad ministerstva financí, pro bankovky a mince platné od okamžiku vyhlášení samostatného československého státu v říjnu 1918 do vydání definitivních československých platidel v průběhu roku 1919. V tomto případě tím rozumíme bankovky a mince, platné bezprostředně před a po událostech 17. listopadu 1989, které znamenaly nejen převratné společenské změny, ale předznamenaly i změny v hotovostním peněžním oběhu. U příležitosti 25. výročí událostí následujících několik týdnů po 17. listopadu 1989, tzv. sametové revoluci, si připomeneme tehdejší platidla a bezprostředně následující změny v jejich oběhu.
Soustava mincí byla stabilizovaná, i když jednotlivé mince pocházely ze čtyř různých emisí 50.–70. let, a byla proto technicky i výtvarně nejednotná. Pro dnešního, ale i tehdejšího uživatele mincí je nepochybně zajímavý fakt, že nejnižší platnou hodnotou byly hliníkové (jedno) haléře, poslední pozůstatek emise mincí, připravených pro nechvalně známou peněžní reformu v roce 1953 z důvodu utajení v Sovětském svazu, v mincovně v Leningradu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
Libye 10 dinárů Bankovky z let 2004–2011
Koncem listopadu loňského roku uveřejnila Central Bank of Libya, že bankovní rada po
zajištění konsolidace banky přistoupí k vydání zcela nové emise bankovek v rozsahu
nominální hodnoty 1, 5 a 10 dinárů.
Jakmile dostaneme informace o reálném vydání bankovek, budeme čtenáře pochopitelně informovat.
V předkládaném příspěvku bychom chtěli poukázat na diferenci u bankovek o nominální hodnotě 10 dinárů z roku 2004, 2009 a 2011. V mnoha ohledech se jedná o rozdíl značný, především v některých detailech. Nejprve poukážeme na základní rozdíly, přičemž detailům se budeme
věnovat na závěr příspěvku. Současně upozorňujeme na jisté nepřesnosti ve SCWPM (2011).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
