Libra Velké Británie (1)
Bankovky Spojeného království
O variantách libry, související s librou britskou, jsme čtenáře informovali v poměrně rozsáhlém seriálu publikací již dříve (M & B; 2014–2015). Jednalo se o libru severoirskou a libru skotskou. V této souvislosti je na místě zopakovat tu skutečnost, že libra britská je současně platná na území severního Irska a také na území Skotska. Severoirskou a skotskou libru však nelze používat v bankovním sektoru ve Velké Británii. Je to dáno tím, že tyto lokální varianty libry jsou tištěny bankami, jak jsme již referovali dříve, mající charakter privátních bankovních domů. Na území Skotska jsou to tři banky a na území Severního Irska dokonce čtyři bankovní ústavy.
Pro charakteristiku britské libry lze v mnohém použít podobnou argumentaci, jako v případě libry skotské a severoirské (období do decimalizace po roce 1971). Oficiální ISO 4217 kód měny je GBP (pound sterling, british pound). Jednu £ po provedené decimalizaci tvoří 100 pencí. Ty se od roku 1972 označují jako nové pence (new pence). Značka pro libru je £ a v angličtině se dává před sumu. Podobně je značka lokalizovaná před nominální hodnotu na bankovkách.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
Levantský tolar Chlouba každé Habešanky
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření.
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření, a s čím se u většiny obyvatelek měst setkáváme dosud. Většina z nich má kolem hrdla, na zdobné šňůrce či vkomponované do masivního šperku alespoň jeden levantský tolar s portrétem Marie Terezie. To, co je pro nás zajímavou historickou kuriozitou, je pro ně součástí historie etiopského císařství, projevem tradičního přístupu ke zpracování a držbě stříbra a v neposlední řadě projevem sounáležitosti k vlastní rodině a její víře v ochrannou moc šperku.
Samotná obliba této mince, poprvé ražené v roce 1780, a určené pro Arábii a severovýchodní Afriku, souvisí s dvěma jejími charakteristickými znaky, které se v daném geografickém prostředí nesmírně cení. V první řadě je to velikost, dobrá ražba a ryzost, k nimž přistupuje i skutečnost, že mince má nápis na hraně a nedá se šidit okrájením, a tím druhým znakem je fenomén portrétu, který má v daném prostředí neobvyklou vypovídací hodnotu. Zobrazuje totiž profil panovnice s dobře vyvinutou hrudí, což v arabské společnosti vedlo k láskyplnému označení této mince jako „tučná paní“ a obchodníci jí začali dávat přednost před mincemi vlastních vladařů, a také byla srozumitelná všem etnikům na severovýchodě Afriky, pro které byl portrét panovnice symbolem dobře živené a plodné matky. Mimořádný efekt měla tato symbolika v chudé Etiopii, kde se jednak cenil titul panovníka – císaře, dále zpracování stříbra a v neposlední řadě i postavení matky – rodičky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
ZLATÉ MINCE .CZ