Zlato Numismatika



Mince státu Estonsko

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
Jakou barvu má zlato ?
Ryzí zlato má hřejivou, bohatě žlutou barvu.

V slitinách s jinými kovy však může nabývat celé řady odstínů od bílé, přes žlutou až po červenou barvu. Zvláštními postupy však může získat i nečekanou modrou, černou nebo růžovou barvu.

Podobně jako malíř míchá žlutou a modrou barvu aby získal zelenou, lze smícháním různých kovů změnit barvu zlatého šperku. Přidáním mědi získává barva zlata červené tóny, stříbro a některé další kovy ji mění k bílé. Tím se ale snižuje ryzost zlata a mění se i jeho fyzikální vlastnosti.

Červené zlato – červený odstín se získává přidáním mědi. Čím vyšší je obsah mědi, tím nižší je tvrdost slitiny, což někdy bývá na závadu pevnosti zlatnického výrobku.

Zelené zlato – slitina zlata se stříbrem nebo s kadmiem. Odstín zelené je ovlivňován množstvím stříbra ve slitině.

Modré zlato – slitina zlata s ocelí, obyčejně v poměru 18:6. Zvláště v Evropě byl tento odstín zlata oblíben v 19. století, kdy do módy přišly ocelové šperky. Tumbagu – slitina zlata a mědi v poměru 4:1. Vyniká nízkou tavitelností a větší tvrdostí než jiné slitiny zlata a má matný lesk bronzu.

Purpurové zlato – tak se nazývá slitina zlata a hliníku obyčejně v poměru 18:6. Jeho barvu nelze označit jako čistě purpurovou, spíše se podobá bronzu se švestkově modrým nádechem. S purpurovým zlatem se veřejnost seznámila poprvé v roce 1937.

Bílé zlato – je slitina zlata s kovy, které ho intenzivně odbarvují, takže slitina nabývá čistě bílé barvy, je naprosto stálá na vzduchu a dá se vyleštit do vysokého lesku. Nejintenzivněji odbarvuje zlato nikl a paládium. Zřídka se přidává do slitin bílého zlata rhodium, měď a zinek. Bělozlaté slitiny jsou známy od počátku 20. století, nenašly však zpočátku ve zlatnictví oblibu, díky své tvrdosti byly spíše používány v hodinářském průmyslu jako slitiny ložiskové a pružinové. Dalším výzkumem byly získány slitiny vhodné i pro klenotnictví, zvláště jako náhražka platiny k výrobě klenotů. Bílé zlato se rozezná od platiny lučavkou královskou, která na zkušebním kameni vryp bílého zlata okamžitě rozpustí.



200 Kč Aloys Klar Nová pamětní mince ČNB
Česká národní banka vydává do oběhu celkem 22 500 kusů další dvousetkoruny, z toho 15 600 kusů ve špičkové kvalitě s leštěným polem a matovým reliéfem a 6900 kusů v běžné kvalitě.

Tentokrát je pamětní dvoustovka věnována Aloysi Klarovi.

Aloys Klar se narodil 25. dubna 1763 v Úštěku na Litoměřicku. Po studiích filosofie působil v rodném kraji jako profesor gramatiky, vedle práce učitele se věnoval také dobrovolné péči o nevidomé a jejich vzdělávání. Už v roce 1807 stál u zrodu soukromého ústavu pro výchovu a léčení slepých dětí v Praze, v roce 1832 otevřel na pražském malostranském prostranství Ústav pro zaopatřování a zaměstnání dospělých slepců, pozdější Klarův ústav. Aloys Klar zemřel v březnu 1833, v práci pro nevidomé po jeho smrti pokračovali jeho synové.
Na lícní straně mince je motiv ruky, kterou je čteno Braillovo písmo na Pichtově psacím stroji. Pod vyobrazením ruky je označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „Kč 200“. Na psacím stroji je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“. Ve spodní části psacího stroje je ukázka abecedy v Braillově písmu. Pod vyobrazením psacího stroje je v Braillově písmu nápis „Aloys Klar“. Minci razila Česká mincovna, její značka je vpravo od psacího stroje.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013

Mám rád ZLATÉ MINCE .CZ
©2003-2024 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.