Zlato 1518.36 €/Oz
Stříbro 22.60 €/Oz
Platina 1016.06 €/Oz
Paládium 2386.99 €/Oz
Zlato Mince



Mince státu Itálie

Repubblica Italiana
Hlavní město: Roma
Počet obyvatel: 57 867 000
Rozloha: 301 270 km2
Měna: 1 euro = 100 cents


ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
HRAD PERNŠTEJN
Zlatá mince 5000 Kč 2017 II

Čtvrtou zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Pernštejn, kterou vydala Česká národní banka 24. října 2017 na základě vyhlášky č. 332/2017 Sb.

Původně gotický hrad Pernštejn byl postaven v letech 1270– 1285 pány z Pernštejna, jejichž rod patřil v českých zemích k nejbohatším a nejvlivnějším. Jejich rodovým sídlem byl Pernštejn až do roku 1596, v následujících letech několikrát změnil majitele, až byl od roku 1818 ve vlastnictví rodu Mitrovských. Původně jednoduchá stavba s věží Barborkou, chráněnou plášťovou zdí, byla v první polovině 14. století a poté v 15. století rozšířena dostavbami a přestavbami dalších paláců, obytných a hospodářských budov. Přestavbami se posílila i obranyschopnosti hradu a rozsáhlým systémem hradeb a věží byla chráněna všechna nádvoří. Od roku 1945 je Pernštejn v majetku státu a je spravován Národním památkovým ústavem.

Ceny za předložení uměleckého návrhu vypsala ČNB v čer vnu 2016 s uzávěrkou 26. srpna 2016. Vypsání ceny se zúčastnilo 20 autorů, kteří předložili celkem 40 podání. Návrhy posoudila 6. září 2016 Komise pro posuzování návrhů na české peníze v ČNB v Praze.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.



Německá platidla po 2. sv. válce (6) Euro
Německá marka, symbol síly a prosperity německého hospodářství, se po téměř 53 letech ocitla na seznamu zaniklých národních měn, které byly k 1. 1. 2002 nahrazeny společnou evropskou měnou EURO.

V této šesté části se na problematiku EURA opět podíváme především z německého pohledu a detailní popis přenecháme do samostatných příspěvků.

Po druhé světové válce bylo hospodářství evropských zemí silně zasaženo. Na celém kontinentu se projevoval nedostatek spotřebního zboží i potravin což už ve válečných letech vedlo k zavedení přídělového (lístkového) systému. Vyskytovaly se i případy opětovného vydávání nouzových platidel, ostatně jak tomu bylo i za první světové války i když nutno podotknout, že zdaleka ne v tak velkém rozsahu. V mnohých zemích byly tak vlády přinuceny k nejrůznějším měnovým opatřením. Snaha vyhnout se dalšímu konfliktu vedla státy k hledání optimálního uspořádání, které postupem času přerostlo v proces evropské integrace. Proces postupného sjednocování a integraci po mnoha letech a peripetiích vyvrcholil podepsáním Maastrichtské smlouvy v únoru 1992. Ta sestává ze tří pilířů. Prvním pilířem je stávající Evropské společenství, druhým nově založená Společná zahraniční a bezpečnostní politika a třetím pilířem je spolupráce v oblasti práva a vnitřních věcí. Na jejím základě bylo rovněž dohodnuto, že se společnou měnovou jednotkou členských zemí Evropské měnové unie (EMU) stává euro. Do EMU vstoupily všechny členské země EU kromě Velké Británie, Dánska a Švédska. Maastrichtská smlouva obsahuje podrobný časový plán postupu k měnové unii a popisuje rozdělení do tří etap.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013

www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2021 Zlaté mince - Numismatika