Levantský tolar Chlouba každé Habešanky
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření.
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření, a s čím se u většiny obyvatelek měst setkáváme dosud. Většina z nich má kolem hrdla, na zdobné šňůrce či vkomponované do masivního šperku alespoň jeden levantský tolar s portrétem Marie Terezie. To, co je pro nás zajímavou historickou kuriozitou, je pro ně součástí historie etiopského císařství, projevem tradičního přístupu ke zpracování a držbě stříbra a v neposlední řadě projevem sounáležitosti k vlastní rodině a její víře v ochrannou moc šperku.
Samotná obliba této mince, poprvé ražené v roce 1780, a určené pro Arábii a severovýchodní Afriku, souvisí s dvěma jejími charakteristickými znaky, které se v daném geografickém prostředí nesmírně cení. V první řadě je to velikost, dobrá ražba a ryzost, k nimž přistupuje i skutečnost, že mince má nápis na hraně a nedá se šidit okrájením, a tím druhým znakem je fenomén portrétu, který má v daném prostředí neobvyklou vypovídací hodnotu. Zobrazuje totiž profil panovnice s dobře vyvinutou hrudí, což v arabské společnosti vedlo k láskyplnému označení této mince jako „tučná paní“ a obchodníci jí začali dávat přednost před mincemi vlastních vladařů, a také byla srozumitelná všem etnikům na severovýchodě Afriky, pro které byl portrét panovnice symbolem dobře živené a plodné matky. Mimořádný efekt měla tato symbolika v chudé Etiopii, kde se jednak cenil titul panovníka – císaře, dále zpracování stříbra a v neposlední řadě i postavení matky – rodičky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
Vojtěch Dostál Mistři české numismatiky
Vojtěch Dostál je synem a zároveň pokračovatelem vynikajícího českého výtvarníka a pedagoga Jiřího Dostála.
Po absolutoriu na Vyšší odborné škole (VOŠ) v Jablonci nad Nisou v roce 2000, byl tři roky zaměstnán v jedné české šperkařské firmě. Po třech letech nastoupil jako pedagog na jabloneckou Střední uměleckoprůmyslovou školu a Vyšší odbornou školu, kde působí do současnosti. Na svém kontě má sedm vítězství v soutěžích vypsaných Českou národní bankou a řadu realizací pro další zadavatele. Podílí se na cyklu pamětních medailí Pražské mincovny Kalendárium: podle jeho návrhů byly vyraženy tituly Jan Amos Komenský, Otto von Habsburg, Emil Kolben, Jan Janský a Giovanni Boccaccio. V současnosti připravuje model pro plánovanou ražbu medaile upomínající na studenta Jana Opletala, který zahynul při protinacistických protestech v Praze v roce 1939.
Vojtěch Dostál je také hudebně nadaný. Jako baskytarista působí ve skupinách Nůž a Bay-Bay. Stejně jako jeho otec miluje projížďky českou krajinou v sedle silného motocyklu. Je obdivovatelem a sběratelem mechanických hodinek a glyptiky. Žije a tvoří v Jablonci nad Nisou.
Stejně jako váš otec jste motorkář a fanda do motocyklů. Nenapadlo vás věnovat medaili nějakému silnému stroji?
Moje motorka by si medaili zasloužila, už jen proto, z čeho všeho mě bez újmy vyvezla. Ale teď vážně, radši bych modeloval nějakého motocyklistu. Je mezi nimi řada výrazných charakterů. K tomu se třeba někdy dostanu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
ZLATÉ MINCE .CZ