Letošního Sběratele doprovodí poprvé veletrh Investor
Kdo v oblasti numismatiky něco znamená, vystavuje na veletrhu Sběratel.
Tak by se dala charakterizovat letošní masivní účast dealerů zlata a mincí na největším setkání sběratelů
ve střední a východní Evropě, které proběhne od 8.–10. září na výstavišti PVA v Letňanech.
Zájem o investice do stabilních komodit žene nahoru nejen cenu zlata, ale také počet vystavovatelů na tradičním mezinárodním veletrhu poštovních známek, mincí, drahých kamenů, pohlednic, telefonních karet a dalšího sběratelství. V oblasti numismatiky přibylo přes deset zcela nových firem, takže tato nomenklatura začíná dotahovat dosud
kralující f ilatelii. Celkem bude na veletrhu opět přítomno přes 230 vystavovatelů z 35 zemí. Vedle tradičních v ystavovatelů jako jsou Česká mincovna, Slovenská mincovna, Rakouská mincovna, Zlaté mince, Antium Aurum, Hanmart, Nozka, čínská China Gold Corporation, jedni z největších německých obchodníků se zlatem firmy Emporium Hamburg a Künker, holandský NumisCollect nebo vídeňský Rauch. Nebude tedy chybět žádný ze starých
známých – a to doslova – na letošním Sběrateli najdete 98 % loňských v ystavovatelů a to většinou na svých obvyklých místech. Přibudou naopak f irmy, které se dosud prezentovaly hlavně prostřednictvím svých e-shopů. E-MINCE numismatika a Zlataky.cz na Sběrateli jsou důkazem toho, že internet a veletrh se mohou z obchodního hlediska vzájemně doplňovat. Významným signálem, že Praha je již respektovaným sběratelským centrem, je premiérová přítomnost jednoho z největších německých aukčních domů Felzmann nebo americké gradingové f irmy PCGS.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011.
ČESKOSLOVENSKÉ KOLKY
„vzor 1962“
Vyostřující se zahraničně politické vztahy mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými dovedla oba znepřátelené bloky až na samý okraj války.
Podobně jako v mnoha zemích východního, ale i západního bloku zahrnovaly i československé vojenské plány, krom jiného i otázku peněžního oběhu v případě vypuktuní válečného konfliktu. V této souvislosti se u nás velice často skloňuje i otázka československých kolků vzoru 1962.
Samotný důvod a okolnosti jejich vzniku jsou ale dodnes obklopeny mnoha neznámými a byť je v jejich případě karibská krize nejvíce skloňována, nejedná se zdaleka o jedinou a zároveň i o nepotvrzenou hypotézu. Jak uvádí Dr. Moravec, na základě kusých pramenů a z vyprávění pamětníků vyplývá, že jejich vznik lze datovat až na počátek šedesátých let, přesněji mezi roky 1961 až 1962. V téže době Státní banka Československá připravovala i náhradní platidla vzoru 1962, od kterých posléze odvozujeme i označení samotných kolků jako vzor 1962, případně mezi sběrateli též hojně užívané označení „kubánské kolky“. Naopak Zdeněk Šustek zde v této souvislosti nevylučuje ani pozdější vznik, který by mohl zasahovat dokonce až na přelom 60. a 70. let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.