Zlato 1639.39 $/Oz
Stříbro 18.72 $/Oz
Platina 864.27 $/Oz
Paládium 2074.39 $/Oz
Zlato Numismatika



Mincovní kazety MBS + kufříky

Mincovní kazety MBS + kufříky
Univerzální použití. Vnější rozměry odpovídají kufříkům na mincovní kazety MBS . Kazeta se skládá z průhledného ochranného krytu a zásuvky na mince různých velikostí. Lze použít i samostatně. Kazety jsou uzpůsobeny pro vzájemné uchycení při "stohování" větší

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
Rašínova reforma První československé státovky
V průběhu první světové války došlo k postupnému znehodnocování národních měn, což následně vedlo k růstu inflace.

Díky vysokému zadlužení a nedostatku zboží i surovin se většina zúčastněných zemí na podzim roku 1918 ocitla na pokraji nejen průmyslového, ale i ekonomického vyčerpání.

Hospodářským potížím se nevyhnulo ani Rakousko-Uhersko, které už 4. 8. 1914 přijalo císařské nařízení, kterým se Rakousko-Uherská banka (RUB) zbavila povinnosti krýt papírová platidla nejméně ze dvou pětin zlatem a předkládat veřejnosti týdenní a výroční výkazy o své činnosti1. Díky narůstajícímu nedostatku finančních prostředků přešel stát v polovině roku 1915 k přímým půjčkám u RUB a to formou státních dluhopisů, u kterých setrval až do konce války, kdy jeho celkový dluh vůči centrální bance dosáhl úrovně 39,3 mld. K, přičemž větší část 25 mld. K připadala na vrub průmyslově vyspělejšího Předlitavska. Uvolněná měnová politika měla mimo jiné i za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad2 Rakousko-Uherské banky 1589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.



Jak to tenkrát proběhlo Odpovídá Jaroslav Moravec z ČNB
Jak měnová odluka před dvaceti lety proběhla jsme se zeptali i jednoho z nejpovolanějších, přímého účastníka – Jaroslava Moravce z odboru peněžního oběhu a ochrany platidel ČNB.



Jaký je váš pohled na celou reformu zpětně po 20 letech, co se povedlo?

Oddělení měny České republiky od bývalé měny československé, zvané měnová odluka či správněji rozluka, byl složitý systém právních, ekonomických a organizačních opatření. V oblasti hotovostního peněžního oběhu znamenala nejprve provizorní označení hodnotově rozhodující části oběživa způsobem osvědčujícím jejich platnost jen na území České republiky (z několika možných technických řešení byly zvoleny bankovkové kolky) a posléze přípravu nových bankovek a mincí samostatné České republiky, z nichž většina dosud obíhá.

Oddělení měny v roce 1993 se obešlo bez jakýchkoliv závažných problémů určitě díky kvalitní přípravě, v níž se tvůrci rozluky inspirovali i dokumenty Rašínovy měnové odluky v roce 1919. Ale zejména díky reakci veřejnosti, která se i přes nedobré zkušenosti s peněžními reformami v letech 1945 a 1953 chovala netypicky disciplinovaně, neuchýlila se k nákupům zboží a výběrům hotovostí. Obyvatelstvo se naopak předzásobilo hodnotami bankovek nepodléhajících okolkování a uložilo své hotovosti na bankovní účty, čímž několik dnů před oddělením měny pokleslo množství peněz v oběhu o více než polovinu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.

I Mám rád ZLATÉ MINCE .CZ
www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2022 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.