Poslední panovník domácího rodu Portrétování Jiřího z Poděbrad
S výkladem osobnosti Jiřího z Poděbrad (1420–1471) už dnes nemáme větší potíže. Jeho
portrét vytvořený historiky je vcelku stabilní a nevedou se o něm nějaké zásadní spory.
Laičtí zájemci o národní dějiny si možná víc než odborná hodnocení, pamatují ze školních
chodeb reprodukci Alšova obrazu setkání Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad. V širokém
povědomí také uvázlo Jiráskovo slovní spojení „Husitský král“, což byl titul spisovatelova
posledního nedokončeného románu.
Obě zmíněné umělecké reflexe sice těží ze stejných zdrojů jako vědecká poznání historiků, ale používají jiné postupy a tak dospívají k poněkud odlišným výsledkům. Malířsky vytříbený Alšův obraz výtvarnými prostředky glorifikuje našeho krále v kontrastu s temnou figurou proradného Matyáše. Historické realitě je ale bližší názor, že v oné scéně, vedoucí k propuštění uherského krále i s jeho obklíčeným vojskem, se Jiří z Poděbrad dopustil jedné ze svých nemnoha velkých taktických chyb. Podobně název Jiráskova románu vyvolává jednoznačný a proto také mylný dojem. Jiří z Poděbrad opravdu nebyl husitský král, pokud bychom ho chtěli chápat jako následovníka velkých postav husitského hnutí, jako byl třeba Jan Žižka. Jiří byl od počátku pevně spojen s českou aristokracií, ze které pocházel, nikoli s nějakým lidovým revolučním hnutím.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
300. VÝROČÍ ÚMRTÍJANA BROKOFFA
200 Kč 2018
12. prosince 2018 vydala Česká národní banka pamětní stříbrnou dvousetkorunu k 300. výročí úmrtí Jana Brokoffa, barokního sochaře a řezbáře.
Jan Brokoff se narodil ve Spišské Sobotě v horních Uhrách. Vyučil se řezbářem a kolem roku 1680 odešel za prací do Čech. Zpočátku převážně pobýval v západních Čechách. V roce 1692 se již natrvalo usadil i s rodinou v Praze, kde si o rok později koupil dům a založil sochařskou dílnu. V této dílně se vyučili i jeho dva nejstarší synové Michal Josef a Ferdinand Maxmilián, kteří zde později také působili a společně vytvořili řadu soch. Nejznámější sochou Jana Brokoffa je bronzový odlitek sochy svatého Jana Nepomuckého na Karlově mostě (1683). Dřevěný originál byl vytvořen podle skici Matyáše Rauchmüllera a v současné době se nachází na hlavním oltáři v kostele svatého Jana Nepomuckého na Skalce v Praze. V letech 1683-1685 vyřezal řadu dřevěných soch svatých umístěných například v kostelech sv. Barbory v Manětíně, Nanebevzetí Panny Marie v Tachově nebo sv. Mikuláše v Prostiboři.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2019.