Oběhové mince Velké Británie.

Oběhové mince Velké Británie

OBĚHOVÉ MINCE VELKÉ BRITÁNIE
( 2 produktů v prodeji. )

VÍTE ŽE:
britskou měnou je libra (angl. Pound). Značkou libry je ? a dává se před částku, např. ?100 (= sto liber). Slovo libra původně znamenalo jednotku hmotnosti (jedna libra je 453 gramů) a tak jedna britská libra představuje jednu libru šterlinků (něco jako "půl kila peněz"). Mezinárodní zkratka britské libry je GBP (Great Britain Pound). Jedna libra má 100 pencí (Pence), jejich značku je malé písmeno p. Tedy ?1 = 100p. 1p je jedna penny (peny). Těmto drobným Angličané říkají krátce p (čti pí). Tedy např. ?65.40 = sixty five pounds and forty pence nebo sixty five and fourty p nebo prostě sixty five fourty. Mince se vydávají v nominálních hodnotách 1p, 2p, 5p, 10p, 20p, 50p, ?1 a ?2. Bankovky v hodnotách ₤5, ₤10, ₤20 a ₤50. Bankomaty např. standardně vydávají maximálně 20 librové a minimálně 10 librové bankovky. Angličané říkají librám quid (čti kvid). Ten quid (slovo nemá tvar množného čísla; je one quid a seven quid) v překladu znamená něco jako deset babek. Tisícovkám říkají Brité grands nebo jen G (čti dží), takže 5 tisíc je five grands nebo five Gs (čítaj fajv džís) - v překladu pět táců, pět litrů, pět papírů. Bankovka sa angliceky řekne note, desetilibrová bankova je tenner, pětilibrová bankovka je fiver. Mince jsou coins a drobné jsou change.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Jak se dělá mincovna (9) Dokončování mincovny
Jako na většině staveb, tak i na mincovně, byl začátek přestavby velmi rychlý a zavládlo všeobecné nadšení, jak se všechno stíhá. Znalci vědí, že něco pobourat a rozvrtat, to se daří zpravidla všude a každému.

Hrubá stavba je tak asi půlka celého díla.

Po impozantním rozjezdu, vždy přichází fáze vystřízlivění z přehnaného optimismu. Ne jinak to bylo u nás. Stavební práce byly naštěstí dokončeny podle stanoveného harmonogramu, ale vázlo to ostatní. Bylo nutné zprovoznit veškeré inženýrské sítě, udělat vlastní systém vytápění a zařídit nezávislý zdroj tlakového vzduchu, což byla nutná podmínka fungování lisů. Musela se provést rekonstrukce elektrických rozvodů a zřídit nové, na které bude napojen složitý řídící elektronický systém automatického chodu razících lisů. Rovněž mechanická část provozu lisů vyžaduje silný, stabilní příkon elektrické energie.
Speciální okruh byl vybudován pro nezbytné fungování bezpečnostních signalizací. V celé mincovně prakticky nebylo místo, které by nebylo nějak chráněno. Výsledný svazek bezpečnostních informací byl pak doveden na centrální pult Policie ČR v Jablonci. Bezpečnostní opatření si vynutil fakt, že mincovna potřebovala mít nově zbudovánu výkonnou klimatizaci, protože větrání formou otevírání oken je nepřípustné. Byly vytvořeny místnosti pro manažery, mistry a ostatní personál. Pro rytce byla zřízena samostatná dílna v tichém prostředí s pohledem na zeleň stromů, za kterou se zrcadlí vodní plocha jablonecké přehrady. Kdo sem přišel, ten rytcům záviděl. Já jsem jim takové prostory ze srdce přál, protože oni se kvalitou své práce nejvíce zasloužili o věhlas mincovny.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.

Revoluce 1848–1849 Doplněk k problematice
Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie,..

Přibližně před půl rokem jsem ve svém článku na stránkách časopisu M&B (1/2014) seznámil čtenáře v základních rysech s údaji o mincích a papírových platidlech vydaných v revolučních letech 1848–1849 na území celé habsburské monarchie, a to v kontextu sledu historických událostí. Článek nezůstal bez čtenářského ohlasu, a proto jsem se rozhodl zejména na základě připomínky našeho předního odborníka v oboru českých účelových známek, nouzových mincí a nouzových platidel charakteru mincí pana Marka Cajthamla, své pojednání doplnit a upřesnit.

Kolega Cajthaml mě upozornil na jednu nesrovnalost, která vznikla (jak jsem zjistil při následné kontrole) vypadnutím části textu ještě před předáním rukopisných podkladů do redakce časopisu M&B. V článku jsem totiž v kapitole věnované revoluci v Rakousku a v Čechách uvedl – cituji: „Obce, panství, obchodníci, řemeslníci ap. začaly svépomocí vydávat vlastní krejcarové hodnoty převážně z papíru (ale i z jiných materiálů jako kov, kůže, textil, ...), jež zněly na konvenční měnu.“ Připomínka Marka Cajthamla se týkala toho, že ve skutečnosti privátní nouzová platidla vydávaná v revolučním období 1848–1850 zněla nejen na konvenční měnu, nýbrž i na měnu vídeňskou. Obě měny totiž, jak konvenční, tak i vídeňská, byly podle císařských výnosů po mnoho let v platnosti současně (viz. časopis M&B 6/2012 a 6/2013). Čtenářům se proto touto cestou omlouvám a v následujících řádcích svou chybu napravím s tím, že přidám další informace, na které v původním článku s ohledem na jeho celkové zaměření nebyl prostor.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.