SCWPM 2016 Nové vydání Světového katalogu bankovek
Na přelomu dubna a května letošního roku byl dán do distribuce nový světový katalog bankovek (Standard Catalog of Paper Money; SCWPM).
Na přelomu dubna a května letošního roku byl dán do distribuce nový světový katalog bankovek (Standard catalog of Paper Money; SCWPM). Jedná se již o 22. vydání. na titulní straně je bankovka holandska o nominální hodnotě 50 guldenů z roku 1982 (Pick#96a).
Pokud jde o cenu katalogu, ve srovnání kupříkladu SCWPM, 19. vydání z roku 2013 a katalogu z roku 2016, pak došlo ke zdražení. Cena z roku 2013 byla 70.00$ (73.50 CAN$), kdežto letošní katalog lze pořídit za 75.00$ (95.00CAN$) V červnu pak bylo možné získat i CD s formátem katalogu PDF. Měli jsme možnost se podílet na aktualizaci předešlého ročníku u 32 států, především Afriky a Arabského poloostrova. Katalog má 1198 stran a zaznamenal několik podstatných změn. Předně se hlavním editorem na rozdíl od předešlých ročníků stala Maggie Judkins. Komunikace s ní byla věcná a konstruktivní. Katalog postrádá barevnou přílohu bankovek, která je nahrazena na stranách 20–21 fotografiemi bankovek 20 států, označených jako Country / Bank Identification Guide (Stát / Bankovní identifikační průvodce).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (12) Zednáři – bratrstvo humanistů nebo zlovolná sekta?
Barokní katolicizmus byl v druhé polovině 18. století už za zenitem, jeho pozice ve společnosti však byla i nadále silná.
Zároveň se ale ve vyšších kruzích šířily sympatie k novému duchovnímu bratrstvu zvanému svobodní zednáři. Církev to sledovala se vzrůstající nelibostí. Do tajemného společenství, mezi jehož obecně deklarovanými cíli bylo zejména mravní a intelektuální povznesení lidstva, se totiž hlásili nejen úředníci, vojáci a aristokrati, ale i řada kněží.
Jednoho večera roku 1762 vyšel Jan Adolf hrabě Kounic na nádvoří malostranského paláce, který před několika měsíci koupil. Nastoupil do kočáru a zanedlouho již vcházel do slavnostně osvětleného sálu jiného pražského paláce. To už ale nebyl hrabětem Kounicem. Dveřník ho ohlásil jako „Rytíře stříbrné koruny“. A protože jeho spolubratři už čekali jen na něj, mohla ceremonie zednářské lóže započít. Velká francouzská revoluce nebyla jen výbuchem hněvu té části společnosti, která neměla co ztratit. Starý společenský model narušovali po předcházející dlouhá desetiletí sami členové privilegovaných vrstev. Pevná barokní koalice aristokracie a vysokého kléru dokázala dlouho udržovat status quo. Její mladší členy však tradiční hodnoty přestávaly lákat. Zednářství se pro ně stalo alternativou a časem dokonce módou. Působilo přitažlivě na všech úrovních a členem lóže se proto mohl stát jak neznámý provinciální úředník, tak František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
ZLATÉ MINCE .CZ
