Pro sběratele.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Německá platidla po 2. sv. válce (5) Emise BBK III
„Mr. Gorbatchev, open this gate. Mr. Gorbatchev, tear down this wall!“ prohlásil před Brandenburskou branou ve svém nejslavnějším projevu k sovětskému vůdci americký prezident Ronald Reagan.

V té době zbývalo do pádu berlínské zdi necelých 29 měsíců a do sjednocení Německa tři roky. Na platidla obíhající v následujících letech se zaměříme v páté části našeho povídání.

Na přelomu 70. a 80. let představoval Sovětský svaz jednu ze dvou světových supervelmocí. Země s rozsáhlým zbrojním arzenálem a obrovským množstvím nerostných surovin však od konce 40. let čím dál tím více zaostávala za Spojenými státy a západní Evropou. Po nástupu amerického prezidenta Ronalda Reagana se tlak západu na země východního bloku dále vyhrocoval. Po odchodu Leonida Brežněva z funkce generálního tajemníka se následně začíná měnit i politická situace uvnitř samotné SSSR, v které postupně získává převahu reformní křídlo komunistické strany v čele s Michailem Gorbačovem. S jeho nástupem dochází nejen ke snahám o růst životní úrovně a zvýšení produktivity, ale také uvolnění otěží ve vztahu ke svým středo a východoevropským satelitům.
Tento posun směrem k větší liberalizaci však nereflektovalo Honeckerovo vedení v NDR, což na konci 80. let vedlo k hromadným demonstracím v Berlíně a Lipsku, které byly násilně potlačeny. Nepokoje v ulicích vyvolaly především zfalšované komunální volby z května 1989. V důsledku těchto nepokojů, ale i tlaku uvnitř SED1 byl následně v říjnu 1989 nucen Erich Honecker odejít z postu generálního sekretáře a na uvolněný post nastupuje Egon Krenz.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

DENOMINACE BĚLORUSKÉHO RUBLU Nové bankovky
hospodářství Běloruska se od rozpadu Sovětského svazu neustále potýká s nevydařenou transformací ekonomiky.

Hospodářství Běloruska se od rozpadu Sovětského svazu neustále potýká s nevydařenou transformací ekonomiky. Slabé saldo zahraničního obchodu v kombinaci s nízkou domácí poptávkou opakovaně vede vládu k mnohdy nestandardním zásahům do fiskální a měnové politiky země. národní banka je nucena financovat deficity státního rozpočtu a obdobně jsou i komerční banky nuceny financovat nerentabilní státní podniky.

Narůstající propad hospodářství přinutil v posledních dvou dekádách běloruskou vládu k opakovaným intervencím do národní měny. Poslední z nich vstoupila v platnost 1. června letošního roku. Koncem května oznámila Národní banka Běloruska záměr denominovat běloruský rubl (BYR) a to na základě usnesení prezidenta Lukašenka ze 4. listopadu 2015. Počínaje 1. červnem tak došlo k ukončení oběhu stávajících bankovek řady 2000 a jejich nahrazení novým vzorem 2009. Denominace proběhla v poměru 1:10 000, čímž došlo i ke změně nominálních hodnot, které jsou nově posunuty o čtyři desetinná místa dolů. Tímto krokem tak byla doposud nejnižší bankovka po 100 rublech nahrazena mincí znějící na 1 kopějku. Nově se tak v Bělorusku vedle bankovek setkáme po prvé i s oběžnými mincemi, které jsou raženy v 8 nominálních hodnotách. V návaznosti na tuto změnu následně dochází i ke snížení počtu bankovek na 8 hodnot.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.