DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
Vzácný odznak na odhalení pomníku prezidentu republiky a padlým spoluobčanům v Jesenci
V nabídkovém seznamu číslo 31 pobočky České numismatické společnosti v Nymburce a Poděbradech byl 10. února 2007 pod položkou 1740 zařazen velmi zajímavý odznak, připomínající odhalení pomníku padlým spoluobčanům v Jesenci dne 24. VI. 1928.
Proč mě tento odznak tolik zaujal? Již řadu let se věnuji problematice drobné plastiky věnované našim prezidentům. Jelikož byl tento odznak vydaný v roce, na který mj. připadalo i desáté výročí vzniku čsl. republiky, začal jsem se zabývat myšlenkou, že by busta na pomníku zobrazeném na odznaku mohla být sochařským portrétem našeho prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Výsledky svého pátrání po osudech pomníku v Jesenci a s ním spojeného pamětního odznaku předkládám nyní veřejnosti.
Jesenec, obec vzdálená 28 km severozápadně od Prostějova, se rozprostírá na jižním svahu zámecké Horky při silnici z Konice do Moravské Třebové. Jméno vzniklo podle názvu stromů - jasanů, lidově zvaných „jeseny". Obec má tři části - část u nádraží se jmenuje Měrotínek (podle nedalekého lesa, zvaného „Hora měrotínská"), část u sousedního Dzbele nese název Drahy a část obce od Konice se nazývá Špice. Jako jedna z nejstarších obcí na Konicku je zmiňována ve starých listinách již v r. 1351. Téměř po čtyři století náležela k panství konickému a byla v držení několika moravských panských rodů (Cholinští, Tovačovští z Cimburka, rod pánů ze Švábenic či ze Zástřizel). Významnou dominantou obce a širokého okolí je barokní komplex s budovou zámku (postavený v r. 1711 na místě bývalé tvrze) a majestátním kostelem zasvěceným sv. Liboriovi. Jedná se o dílo významného barokního architekta evropského významu Jana Blažeje Santiniho Aichla (1677-1723). Právě nedaleko zámku, před bývalou školou umístěnou ve starém panském domě, se dnes nachází torzo původního pomníku, který je vyobrazen na pamětním odznaku z roku 1928. Současná podoba pomníku se totiž od té na odznaku výrazně liší.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013.
Albrecht Velikán z Valdštejna
Geniální vojevůdce Albrecht z Valdštejna proslul jako finanční magnát i jako zrádce. Protože těžil z české porážky na Bílé hoře, nikdy se z něho nemohl stát národní hrdina.
Přitom žádný Čech nerozhodoval o dějinách Evropy své doby tolik jako obávaný vévoda frýdlandský. Jeho zavraždění nakonec představovalo pro české země stejnou pohromou jako pár let předtím Bílá hora.
Navzdory závisti! – tak znělo rodové heslo Albrechta z Valdštejna, když začal na Frýdlandsku budovat své impérium. Bylo velmi výstižné. Valdštejn se stal nejmocnějším mužem své doby, přestože vzešel ze skromných poměrů zchudlé šlechty. Na vrchol se vypracoval díky svému odhodlání, rázné, až kruté povaze a zatvrzelosti, ale také díky výhodným sňatkům a spekulacím s pobělohorskými konfiskacemi. Na Frýdlandsku vybudoval jakýsi vlastní bohatý stát ve státě, kterému se přezdívalo terra felix – šťastná země – protože v krutých časech třicetileté války bylo Albrechtovo vévodství jediným koutem říše, které válka nepustošila. O to se místní pán dokázal díky své obávané armádě postarat. Jeho ambice neznaly mezí. V Praze si nechal vystavět velkolepý palác, který mohl konkurovat Pražskému hradu (dnes ve Valdštejnském paláci sídlí senát), do svého sídelního města Jičína zval italské architekty a hodlal tady založit univerzitu. K tomu vlastnil dvě mincovny, razil vlastní mince a ke konci života nejspíš pomýšlel i na získání královského titulu. Právě vysoké cíle ho ale nakonec stály život. I na největšího mocipána třicetileté války totiž došlo a neskončily tím jen šťastné časy jeho frýdlandských poddaných. Valdštejnův pád zásadně ovlivnil další běh českých dějin. Muž, do kterého pobělohorská emigrace vkládala všechny své naděje, protože mohl jako jediný sesadit Habsburky z českého trůnu, byl najednou z cesty, jeho majetek si rozebrala zahraniční šlechta a pozice Habsburků v čele českého království se od této chvíle stala už naprosto neotřesitelnou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
