OBRAZY Z BIBLE
Nová emise izraelských mincí s biblickou tematikou
Izraelská banka – Bank Jisrael vydala loňského roku další mince s biblickou tematikou. O předešlých mincích s biblickými motivy jsem psal v číslech 4-6/2015 tohoto časopisu. Jedná se o pokračování série „Obrazy z Bible – Tmunot miTaNaCh“. Jedná se o dvě zlaté (10 a 1 NIS) a dvě stříbrné (2 a 1 NIS) mince s motivem zajatého Samsona v pelištejském Dagonově chrámu v Gaze.
Samson
Samson, hebrejsky Šimšon, byl posledním ze soudců zmíněným v biblické knize Soudců (kapitoly 13. až 16.). Je znám též pod lidov ým názvem „hrdina Samson“. Poslední čtyři kapitoly knihy Soudců vyprávějí o jeho životě, hrdinských činech, až do dne jeho smrti. Samson byl od narození Božím zasvěcencem neboli nazírem, kter ý celý život nesměl pít víno a stříhat si vlasy. V oné době Pelištejci vládli v zemi Izraele a pro Židy bylo velmi těžké svrhnout jejich jho. Kdy Samason žil a působil lze těžko určit, ale zdá se, že to byla 1. polovina 11. století př. n. l. Samson měl nadpřirozenou sílu, která byla skryta v jeho vlasech. Samsona lze do určité míry přirovnat k my tologickému Herkulovi. Samson úspěšně bojoval proti Pelištejcům a ti něvěděli, jak ho přemoci.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
Ze světa kovových známek (26)
České chmelové známky I
Chmelové známky jsou svým počtem nejobsáhlejší skupinou českých peněžních (hodnotových) známek svým výskytem koncentrovanou na poměrně malé teritorium Žatecka, Lounska a Rakovnicka a v menší míře na regiony Úštěcka, Litoměřicka, Roudnicka a Mělnicka.
Chmelové známky, jež patří do kategorie pracovních či mzdových známek, měly dvě hlavní funkce, jako stvrzenky potvrzovaly množství odvedené práce a coby poukázky nárok na finanční odměnu. V ojedinělých případech se jimi dalo platit tam, kde byla známa jejich hodnota, kupříkladu v hostinci, který patřil zaměstnavateli. Cena za načesaný věrtel byla domluvena mezi chmelaři a česáči pro každou sklizeň a v meziválečném období se pohybovala kolem tří korun. Za práci nad normu a o nedělích byly příplatky. Z hlediska způsobu v ýroby lze chmelové známky rozdělit na takzvané kovářské, zhotovené z ústřižků plechu místní kovárnou či podomácku (obr. 1), a známky ražené jako mince v odborných závodech - ražebnách. Zde se zaměříme na druhý ty p, známky ražené strojně. Většina českých odborně ražených chmelov ých známek je z ikonograf ického hlediska poněkud uniformní. Na lícní straně je uvedená zpravidla celá adresa v ydavatele, na rubu hodnota 1/42 , 1 věrtel nebo Viertel či písemný údaj, že jde o chmelovou známku (Známka na chmel, Chmelní známka, Hopfenmarke apod).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
