JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (23) Ražba medailí ke vstupu ČR do NATO a EU
Historická spojení mincoven a panovnických rodů není náhoda.
Vladař bez ražeb peněz nemůže spravovat svoji zemi bez úředníků, natož pak bez vojska. Takové vládnutí něco stojí, a tak není divu, že historie vladařů a ražby peněz spolu úzce souvisejí. Přestože jablonecká mincovna není státní institucí o dění kolem se musí intenzívně starat, neboť kde hledat náměty pro svoji emisní činnost než v nových politických událostech, které uspořádání společnosti v porevolučních dobách, na přelomu 20. a 21. století, přineslo.
Kolo dějin se nápadně otočilo. Orientace na východ ztratila své hybné síly. Instituce a organizace, kterými se sovětský blok řídil rychle zanikly. Nově vzniklá Česká republika po 1. lednu 1993 nemohla zůstat někde uprostřed dvou bývalých světových bloků. Noví političtí vůdcové si byli vědomi, že na západ od našich hranic existují funkční demokracie, které spolupracují v novém ekonomicko-politickém smluvním celku, pod názvem „Evropská unie“. Prozíravý politik, předseda vlády Václav Klaus, dne 17. ledna 1996 podepsal žádost o přípravě vstupu ČR do EU. Bouřlivé události v bývalé Jugoslávii si žádaly rychlé řešení. Vždyť se v Evropě znovu válčilo. V krizi zmítané Rusko po rozpadu Sovětského svazu nebylo schopno zasáhnout. Severoatlantická aliance urychleně hledala spojence pro řešení krvavého konfliktu, o kterém nikdo netušil, jak skončí a kam se může dál rozšířit. Zájem o vstup do této aliance byl pro nově vzniklé demokracie v Polsku, Maďarsku a České republice nutností. Tyto tři země, dne 12. března 1999, podpisy svých ministrů zahraničních věcí v americkém Independente, se staly novými členy vojenského paktu NATO.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (10)
Chrám Sv. Sofie v Kyjevě
Pokud se chcete podívat na jednu z nejznámějších památek Ukrajiny, zcela jistě vaše kroky povedou do Kyjeva k Chrámu svaté Sofie, který najdete na Volodymyrskoj ulici. Chrám je nově přestavený do barokního stylu, kde je mnoho umělecky vyvedených věžiček s cibulovitými kupolemi. Tento chrám byl zapsán roku 1990 do Světového dědictví UNESCO. Založil jej velkokníže Jaroslav Moudrý v 11.století a předlohou mu byl chrám Hagia Sofia v Konstantinopoli.
Ukrajina je v ýchodoevropským státem s of iciální měnou zvanou hryvna, česky hřivna a jejím znakem je ₴. Hryvna (гривня) se dělí na 100 kopějek (копійка). Název měny je stejně starý jako samotný chrám a používal se již v Kyjevské Rusi. Odkazuje na hmotnostní jednotku. Kód pro ukrajinskou hryvnu je UAH dle mezinárodní normy ISO 4217. Rozpadem Sovětského svazu se celá řada zemí co nejdříve snažila vymanit od sovětského rublu, na který byly po celá desetiletí zvyklí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
ZLATÉ MINCE .CZ