ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (44)
Známky Žatce II.
Po žateckých nouzovkách a ražbách Měšťanského pivovaru se nyní zastavme u známek vydaných hostinci, kterých bylo ve městě, jež teprve koncem 19. století dosáhlo tisícovky1 domů, na dnešní poměry neobyčejné množství.
V druhé polovině 19. století se počalo v Žatci rozmáhat pohostinství moderního typu. Potřeba organizování chodu pohostinské branže v městě si vynutila na přelomu 80. a 90. let 19. století založení Společenstva hostinských, které mělo na dění v oboru významný vliv. Spolek, který měl i venkovské sekce, se zabýval přidělováním koncesí, posudky, daňovými otázkami, vyřizováním smluv s pivovary a řešil mnoho dalších profesních zájmů. V letech 1889–1941 v Žatci vycházely téměř každoročně adresáře, které krom jiného mapovaly všechny živnosti ve městě, hostinské nevyjímajíce. Od posledního decennia 19. století do počátku 40. let minulého století se tak lze v adresářích setkat v Žatci se 1452 názvy pohostinských podniků všeho druhu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2018.
100. VÝROČÍ BITVY U ZBOROVA Pamětní mince 500 Kč 2017
Jedinou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 500 Kč roku 2017 je mince k 100. výročí bitvy u Zborova, kterou vydala Česká národní banka 28. června 2017 na základě vyhlášky č. 169/2017 Sb.
Jde o druhou minci z volného cyklu s motivy významných událostí, souvisejících se vznikem samostatného československého státu.
Koncem roku 1916 začala ruská carská armáda připravovat velkou ofenzívu na východní frontě Velké války. Po Únorové revoluci převzala tyto přípravy Prozatímní vláda a operaci pojmenovala podle ministra války Kerenského ofenzíva. Ruská vojska zaútočila 1. července 1917 v Haliči na pozice rakousko-uherské a německé armády a 2. července proběhla v rámci této ofenzívy bitva u Zborova. S ohledem rostoucí nespolehlivost ruské armády chtěl její vrchní velitel generál Brusilov využít všech bojeschopných oddílů z řad dobrovolníků. Této možnosti využila i 1. československá střelecká brigáda, složená ze tří pluků, tvořených převážně dobrovolníky o síle kolem 3500 vojáků, kteří i přes špatnou výstroj a výzbroj prorazili rakousko-uherské linie na vedlejším směru ofenzívy. Rusko bohužel úspěchu československých legionářů příliš nevyužilo, po počátečním úspěchu ruská armáda ustoupila a samotná Kerenského ofenzíva skončila neúspěchem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2017.
ZLATÉ MINCE .CZ