Mistři české numizmatiky Jiří Dostál
Akademický sochař Jiří Dostál je autorem celé řady návrhů českých pamětních mincí
a medailí. Jako všestranný umělec proslulý řemeslnou precizností se ale zabývá také
grafikou, malbou a průmyslovým designem.
Za sebou má desítky výstav doma i těch
pořádaných za hranicemi. Nejvíce času mu zabere práce ve Střední umělecko-průmyslové
a Vyšší odborné škole v Jablonci nad Nisou, kde je ředitelem.
Jako rodák z Nové Paky, místa zasvěceného motocyklovému sportu, je dodnes náruživým motorkářem. První motocykl si ostatně koupil za peníze, které získal za vítězství v soutěži na pamětní minci Jana Evangelisty Purkyně už v roce 1967. Rozhovor s Jiřím Dostálem se uskutečnil v jeho pracovně, v místnosti, kde se před lety zrodila myšlenka na založení jablonecké České mincovny.
Jste autorem celé řady pamětních mincí a medailí. K těm novějším patří medaile věnovaná návštěvě amerického prezidenta Obamy v Praze. Můžete popsat její reliéf?
Záměrem bylo vytvořit Obamův portrét a zároveň vyjádřit vztah Praha –Washington. Lícová strana s prezidentovým portrétem je doplněna pruhy americké vlajky. Na rubu jsou pak vyobrazeny Hradčany a budova Bílého domu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
Jakou barvu má zlato ?
Ryzí zlato má hřejivou, bohatě žlutou barvu.
V slitinách s jinými kovy však může nabývat celé řady odstínů od bílé, přes žlutou až po červenou barvu. Zvláštními postupy však může získat i nečekanou modrou, černou nebo růžovou barvu.
Podobně jako malíř míchá žlutou a modrou barvu aby získal zelenou, lze smícháním různých kovů změnit barvu zlatého šperku. Přidáním mědi získává barva zlata červené tóny, stříbro a některé další kovy ji mění k bílé. Tím se ale snižuje ryzost zlata a mění se i jeho fyzikální vlastnosti.
Červené zlato – červený odstín se získává přidáním mědi. Čím vyšší je obsah mědi, tím nižší je tvrdost slitiny, což někdy bývá na závadu pevnosti zlatnického výrobku.
Zelené zlato – slitina zlata se stříbrem nebo s kadmiem. Odstín zelené je ovlivňován množstvím stříbra ve slitině.
Modré zlato – slitina zlata s ocelí, obyčejně v poměru 18:6. Zvláště v Evropě byl tento odstín zlata oblíben v 19. století, kdy do módy přišly ocelové šperky. Tumbagu – slitina zlata a mědi v poměru 4:1. Vyniká nízkou tavitelností a větší tvrdostí než jiné slitiny zlata a má matný lesk bronzu.
Purpurové zlato – tak se nazývá slitina zlata a hliníku obyčejně v poměru 18:6. Jeho barvu nelze označit jako čistě purpurovou, spíše se podobá bronzu se švestkově modrým nádechem. S purpurovým zlatem se veřejnost seznámila poprvé v roce 1937.
Bílé zlato – je slitina zlata s kovy, které ho intenzivně odbarvují, takže slitina nabývá čistě bílé barvy, je naprosto stálá na vzduchu a dá se vyleštit do vysokého lesku. Nejintenzivněji odbarvuje zlato nikl a paládium. Zřídka se přidává do slitin bílého zlata rhodium, měď a zinek. Bělozlaté slitiny jsou známy od počátku 20. století, nenašly však zpočátku ve zlatnictví oblibu, díky své tvrdosti byly spíše používány v hodinářském průmyslu jako slitiny ložiskové a pružinové. Dalším výzkumem byly získány slitiny vhodné i pro klenotnictví, zvláště jako náhražka platiny k výrobě klenotů. Bílé zlato se rozezná od platiny lučavkou královskou, která na zkušebním kameni vryp bílého zlata okamžitě rozpustí.
ZLATÉ MINCE .CZ