100 LEVA 2003
Anatomie bulharské bankovky
Otázkou je, zda a proč psát krátký článek o této bankovce, která byla již dávno emitována a lidé – turisté by ji měli dávno znát.
Jako sběratel si rád přivezu nový kousek do sbírky osobně a tak jsem se letos pokusil sehnat 100 leva z roku 2003. To jsem ještě nevěděl, co jsem si to dal za sběratelský závazek, protože se jedná o současný nejvyšší nominál Bulharské Národní Banky. Na hotelové recepci jsem neuspěl a zrovna tak v hotelové směnárně. Všude mě byla nabídnuta bankovka v nominální hodnotě max. 50 leva. V kapse dvě padesáti leva a já bloudím po destinaci a hledám obchody a hotely, kde by mě mohli vyjít vstříc. Úspěch slavím až v sedmém hotelu a dávají mě vybrat pouze ze dvou kusů. Automaticky sáhnu po lepším stavu. Mám ji … K odhodlání napsat toto seznámení s bankovkou kromě příběhu, vysokého nominálu přispěl i náhodný portrét na promenádě podél pobřeží – shodou okolností se jedná o portrét osobnosti z této bankovky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.
NÁRODNÍ BANKA ČESKOSLOVENSKÁ 90. výročí vzniku
Vyhlášením nezávislosti přestala Rakousko-Uherská banka (RUB) vykonávat funkci emisního úřadu na odtrženém území Slovenska a Českých zemí.
Plynulost peněžního oběhu v prvních letech zajišťoval Bankovní úřad ministerstva financí (BÚMF), který byl následně roku 1926 nahrazen nově vzniklou Národní bankou Československou, jejíž devadesáté výročí vzniku si letos připomínáme.
Rakousko-Uhersko se koncem, války stále více potýkalo nejen s narůstajícím množstvím nekrytého oběživa, ale i vysokým zadlužením. Pro krytí vládních výdajů byl stát nucen stáhnout z RUB nejen většinu zlatých zásob, ale díky válečným půjčkám vzrostl i dluh vlády u domácích a zahraničních věřitelů. Celkem došlo k emisi 21 válečných půjček, z nichž 8 bylo rakouských a 13 uherských o celkové hodnotě 54 mld. K. Určitý problém představoval mimo jiné i dluh na devizovém trhu vůči zahraničním věřitelům, které rovněž po zániku Rakousko-Uherska přešly na nástupnické státy. Uvolněná měnová politika měla dále za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad1 Rakousko-Uherské banky 1,589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během pouhých čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.