JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (26) Ražba studentské euro medaile
Nevím, co je silnější, zda přiznat vlastní chyby, nebo se přiznat ke svým nesplněným cílům a přáním.
Chyby většinou děláme z určité nevědomosti, případně z nedostatku informací, což znamená, že se chybám nelze vyhnout. Je důležité si je včas uvědomit a hlavně je neopakovat.
S nesplněným přáním je to úplně jinak. Pokud si stanovíme cíle spíš malé a jsme při jejich naplňování přiměřeně aktivní, zpravidla na ně dosáhneme a cítíme se spokojení. Stanovit si velký cíl je krásné, ale jeho splnění bývá obtížné a často přesahuje naše možnosti. Takovým velkým cílem se pro mě stala ražba oběžných mincí euro. Čím více jsem se tímto problémem zabýval a stále více informací jsem měl k dispozici, tím se mi jeho splnění jevilo méně reálné. Slovenští přátelé v Kremnici se myšlenkami na ražbu eura také zabývali. Věděli, že se slovenská vláda bude dlouho rozhodovat, než jejich země vstoupí do eurozóny. Ředitel Ing. Vlastimil Kalinec v roce 2004 na nic nečekal a vytvořili svoji verzi medailí na motiv mincí euro pro všech 8 nominálů od 1 centu až po 2 eura. Jejich centrální banka proti jejich záměru neměla námitky, a chytrý Kalinec si věc předem projednal v Bruselu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
Valdštejn Portrétování generalissima
Samotné příjmení, bez křestních jmen, titulů a hodností, zcela postačí, aby oživilo temnou, monumentální postavu našich a evropských dějin.
Nikdo z historiků, zabývajících se třicetiletou válkou, nemohl pominout Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna, knížete Frýdlandského a vévodu Meklenburského, císařského nejvyššího polního hejtmana, generála Oceánského a Baltického moře, držitele řádu Zlatého rouna. A přesto zbývá v interpretacích jeho osobnosti něco nedopovězeného, co tam už asi zůstane trvale.
Na začátku nic nenasvědčovalo, že se Valdštejn v ymaní z osudu odpovídajícího jeho nepříliš nadějné v ýchozí pozici. Pocházel sice ze starého českého panského rodu, ale neměl majetek, který by stál za řeč, ani spolehlivou protekci. Ze životních cest, které se člověku v jeho situaci nabízely, si v ybral tu vojenskou. Na uherském bojišti, na samém začátku 17. století, získal ve srážkách s Turky základní znalosti vojenského řemesla. Jako profesionální válečník, „krýksman“, je pak v následujících letech využívala dál rozvíjel. Jeho ctižádostivá povaha se však nemohla spokojit s nějakou průměrnou kariérou, a proto se rozhodl prosadit za každou cenu. Jedním z důležitých kroků na této cestě byla konverze ke katolické víře, jiným pak svatba s bohatou, o pár let starší vdovou, a dalším logickým krokem bylo získání plukovnického patentu. V hodnosti plukovníka
ho také zastihl počátek stavovského povstání proti Ferdinandu II. K vůdcům povstání cítil silnou nedůvěru a další v ý voj ho přesvědčil, že to byla nedůvěra oprávněná. Svůj Rubikon překročil roku 1619, když ujel do Vídně k císaři i s pokladnou moravských stavů. Vsadil všechno na úspěch císařské strany a jeho sázka v yšla. Časem mu dala vše po čem toužil, slávu, respekt, tituly, moc i bohatství. Neukojitelná ctižádost mu nakonec přinesla také smrt z rukou spiklenců, plnících tak císařovo tajné přání.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
ZLATÉ MINCE .CZ