Novela zákona o DPH se dotýká i investičního zlata! Od ledna 2009 platná novela českého zákona o DPH upravuje i specifikaci uzančních zlatých slitků jejichž prodej je osvobozen od DPH v celé Evropské unii.
Od ledna 2009 platná novela českého zákona o DPH upravuje i specifikaci uzančních zlatých slitků jejichž prodej je osvobozen od DPH v celé Evropské unii.
Mezi nové požadavky patří především to že i slitek musí být číslovaný.
Takto číslovány dle požadavků novelizovaného zákona jsou například slitky švýcarského rafinéra Argor-Heraeus nebo Münze Österreich. Velká část světové produkce certifikovaných rafinérů však číslována vůbec není, nebo jsou slitky číslovány pouze na certifikátu, případně jsou číslovány pouze ve vybraných velikostech.
Nákup nečíslovaných zlatých slitků v Čechách se tak nyní zájemcům o 19 procent prodraží.
Prodeje investičních zlatých mincí ( tzv. Gold Bullions ) se žádná úprava netýká.
Mincovnictví Přemysla I. Otakara Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy.
Období vlády Přemysla I. Otakara (1192–1193, 1197–1230) spadá do doby všeobecné hospodářské a politické transformace Evropy, jíž poslední Přemyslovci dokázali využít jak ke konsolidaci vnitřních poměrů v zemi, tak k upevnění a postupnému rozšiřování moci na mezinárodním poli.
Důležitou součástí hospodářské transformace 13. století byla vnější kolonizace založená na zákupním (emfyteutickém) právu. S jeho uplatňováním se v českých zemích začala ve stále větší míře prosazovat peněžní forma směny a feudální renty, jež nejen v nově zakládaných městech, ale i na venkově vedla k postupné všeobecné monetizaci společnosti. Stará hradská soustava začala být nahrazována sítí královských a poddanských měst, tržních osad, nových hradů a klášterů. Zde všude bylo zapotřebí kvalitní mince, jež by podpořila hospodářský růst země.
Možnosti mincovní produkce Přemysla I. však byly dlouho omezené. I když se kvalita Přemyslových denárů proti předchozím emisím na konci 12. století patrně mírně zlepšila, lze říci, že po celé první dvacetiletí 13. století ražba mincí stagnovala. Byl to zejména nedostatek surovinových zdrojů a zřejmě i relativně malá poptávka po minci v domácím prostředí, jež českému panovníkovi bránily v razantní proměně měnových poměrů. K výraznějším
změnám mohlo dojít teprve od druhé poloviny třicátých let v souvislosti s odkrytím rozsáhlých ložisek stříbrné rudy na Vysočině. Handicapem byla i vnitrokontinentální poloha
českých zemí chráněných pohraničními horami a výrazná dominance podunajské cesty, která na sebe strhla podstatnou část obchodního provozu mezi západní a jihovýchodní Evropou. Jedinou významnou komunikační spojnici Čech se zahraničím představovala řeka Labe.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
