Sběratel 2013 Ohlédnutí za letňanským veletrhem
Na to, že se každoročně koná sběratelský veletrh, jsme si už zvykli. Letos byla tato akce propojena s veletrhem Investor 2013, což pro sběratele znamená jisté vylepšení.
Kromě tradičních sběratelských předmětů byl totiž veletrh obohacen o zajímavý doprovodný program v podobě nejrůznějších seminářů.
Náš trh bohužel ještě stále neumožňuje uspořádat veletrh věnovaný výhradně numismatice, a tak bylo letňanské výstaviště naplněno sběrateli všech druhů. Nicméně sběratelství platidel bylo jedno z těch více zastoupených.
Protože od konání veletrhu uplynula už nějaká doba, pojďme se podívat na největší numismatické zajímavosti, které jsme na veletrhu mohli vidět.
To, co mohlo přilákat i laickou veřejnost, byla bezesporu největší evropská mince. Je opravdu těžké nazývat více než třicetikilový disk z ryzího zlata mincí, ale protože má svou nominální hodnotu, nemáme na výběr. Bez ohledu na to, že v opise najdeme 100 000, hodnota této rarity je nyní 1,1 milionu eur. Mince váží tisíc troyských uncí - tedy 31,1 kg. Byla vyražena v Rakouské mincovně v roce 2004 u příležitosti patnáctiletého jubilea ražby oblíbených zlatých investičních mincí Wiener Philharmoniker. Kdo se chvilku zdržel po zavření veletrhu, mohl vidět, v jaké krásné dřevěné etui se dodává.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
ZAJÍMAVÉ RAŽBY z Aukce 11, Macho & Chlapovič
11. aukce společnosti Macho & Chlapovič přinesla tradičně mnoho zajímavých kousků.
Proběhla ve dnech 14.-15. listopadu, takže výsledky jsme bohužel do doby uzávěrky doložit nemohli. Přinášíme tedy alespoň náhled zajímavých položek.
Mincovna Praha
Ražba českých dukátů v období vlády Ferdinanda I. představuje jednu z nejzajímavějších kapitol české raně novověké numismatiky. České země chudé na zdroje přírodního zlata neposkytovaly panovníkovi dostatek suroviny pro výrobu zlatých mincí. V zemi naopak bohaté na zdroje stříbra představovala proto ražba dukátů pouze doplňkový zdroj panovníkových příjmů. Přestože v Kutné Hoře fungovala velmi výkonná a dobře vybavená mincovna, zlaté dukáty byly již za Jagellonců raženy výhradně v Praze. Objem ražby byl přitom tak malý, že prameny vůbec nezmiňují existenci pražské mincovny. Patrně se tak dělo v některé z pražských zlatnických dílen. Tato praxe se udržela i za vlády Ferdinanda I.. Teprve v roce 1539 byla v Praze zřízena mincovna, do které byla nečetná ražba dukátů přenesena. Ta však neměla dlouhého trvání – již v roce 1547 byla pro neuspokojující hospodářské výsledky mincovna zrušena. A s ní pravděpodobně ustala i ražba dukátů. Alespoň písemné prameny o ražbě zlata až do počátku šedesátých let 16.století zcela mlčí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
