200 Kč 2013 Pamětní stříbrná mince k výročí 20 let ČNB a české měny
Jen málokdy se stane, že o vzhledu peněz rozhoduje sama veřejnost. V případě mince, kterou ČNB plánuje vydat na rok 2013, aby oslavila 20 let samostatné české měny, se tak stalo.
U nás poprvé. Ze čtyř návrhů doporučila Bankovní rada České národní banky jako vítězný ten návrh, který získal 1629 z celkem 4000 platných hlasů.
V červenci loňského roku vyhlásila ČNB neomezenou anonymní soutěž na umělecký návrh pamětní stříbrné 200 Kč mince k 20. výročí trvání České národní banky a české měny. Její zadání znělo (zkráceně – vynecháme technické detaily) takto:
Na lícní straně (aversu) je nutno umístit v opisu (při obvodu mince) nebo v nápisu (řádcích) název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a nominální hodnotu mince se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Jako dominanta lícní strany může být použit:
a) buď motiv vztahující se bezprostředně k tématu mince,
b) nebo motiv tradičně zdůrazňující, že mince je platidlem České republiky, tj. umělecká kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku České republiky, případně doplněná dekorem vztahujícím se k tématu mince.
Umělecká kompozice heraldických zvířat musí být ztvárněna tak, aby nedocházelo k nečitelným stylizacím či nechtěnému karikování, a aby byla v souladu s provedením rubové strany. Kompozice nesmí být přímým ztvárněním velkého státního znaku podle vyobrazení v příloze zákona o státních symbolech České republiky (vyobrazení je připojeno k těmto podmínkám). V případě, že kompozice je dominantou lícní strany, nemusí zaujímat celou plochu mincovního pole, musí však být umístěna v horní části mince, tvoří-li pouze doprovodný prvek, může být umístěna kdekoliv, vždy však neznevažujícím způsobem.
Na rubové straně (reversu) je nutno vyjádřit motiv vztahující se k tématu mince, nápis nebo opis „20 let ČNB a české měny“ a letopočty „1993–2013“…
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2012
OTAZNÍKY KOLEM RAŽBY GREŠLÍ
Leopolda I. v roce 1698
Slezské grešle císaře Leopolda I. (1657–1705) patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, a to jak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, tak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Během Leopoldovy dlouhé vlády se slezské grešle razily po dobu téměř čtyřiceti let v různě objemných emisích. Na jejich produkci se podílely tři mincovny: Opolí (1668–1674, 1679–1684, 1686–1698, 1703–1704), Břeh (1693–1697, 1702) a Vratislav (1705). Bohužel dodnes není k dispozici nejen jejich typologické zpracování, ale chybí i komplexní pohled na tyto bezpochyby zajímavé ražby.
Existuje totiž jen několik starších dílčích prací, které obsahují alespoň částečný popis či vyobrazení typů a variant slezských grešlí. K nejstarším pokusům o soupis ročníků, typů a variant slezských grešlí patří pojednání bratrů J. a A. Erbsteinů „Die Schlesischen Dreier mit dem doppelten Adler“ uveřejněné v Drážďanech roku 1879 v časopisu Zeitschrift für Museologie und Antiquitätenkunde sowie für verwandte Wissenschaften. Dále je třeba zmínit například práce autorů: Čermák–Skrbek 1891–1913, Saurma– Jeltsch 1883, Teisinger 1936, Herinek 1974, Šůla 1976, Nechanický 1991, Halačka 2011.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
