Zlato 1928.75 $/Oz
Stříbro 23.72 $/Oz
Platina 1016.15 $/Oz
Paládium 1661.73 $/Oz
Zlato Mince

ČASOPIS MINCE A BANKOVKY
Jediný v Čechách a na Slovensku. Získáte exkluzivně pouze u nás.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU
Korunové bankovky (6) Rok 1953
V roce 1953 byla vydána emise bankovek (= 1953 Issue; také 1953 Issue/1), označovaných jako státovky republiky Československé (State Notes; ST), Lidová republika (PEOEOPLES REPUBLIC).

Je reprezentována šesti bankovkami, z nichž celý náklad tří bankovek byl v témže roce (1953) zničen. Jednalo se o nominální hodnoty 20 (ve SCSCWPM; General Issues; 12th Ed; 1368–1961 nezařazena), 100 (Pick# 76) a 1000 (Pick# 77) korun Československých. Do oběhu byly dány rovněž tři bankovky o nominální hodnotě 1, 3 a 5 korun.

Bankovka Pick# 78 byla vydána ve dvojím provedení; Pick# 78a v seriích A–D a série Z. Tiskem byla pověřena tiskárna Goznak v Moskvě. Druhé provedení bankovky (Pick# 78b) bylo emitováno jako odlišné od sérií Pick# 78a (např. VE…). Tisk této varianty byl proveden v Tiskárně bankovek v Praze. Barevně se Pick# 78b odlišuje nepatrně jiným odstínem (světlejším) dominantní hnědé barvy.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011



Konvenční měna 260 let od zavedení
Většina evropských panovníků při nástupu na trůn obvykle slibovala, že bude dbát o pevnou a stabilní měnu, že nepřipustí zlehčování a znehodnocování vydávané mince.

Obvyklým tématem byl na druhou stranu boj proti přílivu cizí nehodnotné mince do země. Ale těžko hledat panovníka, kterému by se to povedlo...

Někteří vladaři po zahájení ražby nové mince nějaký čas, zejména pokud měli k dispozici dostatečně bohaté zdroje jako např. stříbrné doly, skutečně drželi obsah stříbra v minci tak, jak bylo stanoveno v mincovních řádech či podobných nařízeních o minci. Jakmile však potřebovali peníze (většinou na válečné výdaje), pak bez ohledu na své sliby a předsevzetí nikdy neváhali minci zlehčit a znehodnotit. Zmatek a nepřehlednost měnových poměrů v římsko-německé říši byly umocňovány tím, že každý panovník (držitel mincovního regálu) si na svém území vydával mince tak, jak to považoval pro svoji zemi a hlavně pro sebe za nejvýhodnější.

Pokus zavést pro střední Evropu v mincovnictví jednotný systém zaznamenáváme například na počátku druhé poloviny 16. století. Tehdy chtěl císař Ferdinand I. (1526-1564) upevnit ústřední královskou moc a omezit vliv stavů. Jeho cílem bylo vytvoření hospodářsky a nábožensky jednotné říše pod nadvládou Habsburků. Nový říšský mincovní řád byl nejprve uveden do života v rakouských zemích (1560) a o rok později byl přijat i pro všechny země Koruny české. Byla zavedena jednotná měna, jejímž základem byl říšský zlatník/gulden (60 krejcarů). Tento měnový systém sjednocoval mincovnictví všech habsburských zemí mimo uherské království. Zhruba po deseti letech však tento projekt ztroskotal. Například země Koruny české se vrátily zpět k původní tolarové měně v roce 1573. A tak potom následovalo velmi dlouhé období, v němž stálé kolísání hodnoty stříbrných a zlatých mincí, ražba nejrůznějších druhů drobných mincí, jejichž hodnota málokdy odpovídala jejímu označení na minci, byly jevy, které nepříznivě ovlivňovaly hospodářskou situaci v zemi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013.

I Mám rád ZLATÉ MINCE .CZ
www.Zlate-Mince.cz - Investiční zlato. Zlaté investiční mince. Zlaté investiční slitky. Stříbrné mince. Limitované ražby a medaile Pražské mincovny, České mincovny a Mincovny Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2022 Zlaté mince - Numismatika. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování textů a fotografií je bez písemného souhlasu zakázáno.