Luxusní medaile s českou historií U nikátní dar z matky měst
Praha je považována za jednu z nejkrásnějších metropolí Evropy a ne nadarmo bývá nazývána matkou měst. Její půvab umocňuje neobyčejně pestrá a pohnutá minulost.
Právě česká historie se stala středem zájmu prestižního zlatnictví Zlaté mince - Numismatika, které sídlí v památném Obecním domě.
Sama secesní budova, jako národní kulturní památka, je neobyčejně atraktivní pro turisty z celého světa: na její výzdobě se podíleli nejvýznamnější malíři své doby, v jejích útrobách byla 28. října 1918 vyhlášena samostatná Československá republika.
Praotec Čech i Karel IV.
Společnost Zlaté mince – Numismatika je významným emitentem vzácných pamětních medailí ze zlata a stříbra, ale také jedním z největších prodejců investičního zlata v České republice. Mezi skvosty, které společnost za dobu své existence vyprodukovala, patří například série pamětních medailí připomínajících největší osobnosti české historie: bájného praotce Čecha, kněžnu Libuši, která prorokovala založení města Prahy, svatého Václava nebo zakladatele budoucího vládnoucího rodu přemyslovců Přemysla Oráče. Za zvláštní pozornost stojí série korunovace českých králů. V ryzím zlatě byl takto zvěčněn Přemysl Otakar I., Karel IV. i král Jiří z Poděbrad.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
Přemysl Otakar I. Zlatá bula krále intrikána
Přemysl Otakar I. získal před 800 lety Zlatou bulu sicilskou, která povýšila české knížectví na království.
Bula sice opakovala už dříve přislíbená privilegia českým vladařům, jenže Přemysl musel o jejich respektování a o dědičný královský titul svést dlouhý boj. Zapojil při něm důvtip i intriky.
Cesta krále Přemysla Otakara I. ke klíčovému dokumentu v dějinách české státnosti byla složitá, a to i přesto, že královskou hodnost v minulosti získali už dva jeho předci.
Jako první si ji roku 1085 vysloužil Vratislav II. za dlouholeté věrné služby Svaté říši římské.
Druhým Přemyslovcem ověnčeným královským titulem se stal Přemyslův otec Vladislav II. roku 1158. Šlo ale o jinou situaci. Vladislav získal korunu od císaře Fridricha Barbarossy, který si tak chtěl českého panovníka pojistit jak spojence v tažení do Itálie. Potřeboval česká vojska pro obléhání Milána, a tak dopředu vyznamenal Vladislava II. královskou hodností. Nedošlo už ale na příslušné náboženské ceremonie a bylo evidentní, že korunovace je pouze projevem císařovy osobní vůle. Už v Barbarossově privilegiu však stálo, že královská hodnost má být dědičně propůjčena i Vladislavovým nástupcům na trůnu. Bohužel zápas o to, aby litera tohoto dokumentu byla naplněna, bude stát Přemysla Otakara I. dlouhá léta bojů i diplomatického úsilí. Situaci mu paradoxně zkomplikuje právě jeho úspěšný otec.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012